1.   Toto nařízení stanoví požadavky týkající se udržitelnosti, bezpečnosti, označování štítkem, jiného označování a podávání informací, které umožňují uvádět v Unii baterie na trh nebo do provozu. Stanoví také minimální požadavky týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce, sběru odpadních baterií a jejich zpracování a podávání zpráv.

2.   Toto nařízení ukládá hospodářským subjektům, které uvádějí baterie na trh nebo do provozu, povinnosti náležité péče v oblasti baterií. Stanoví rovněž požadavky pro zelené veřejné zakázky při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky se zabudovanou baterií.

3.   Toto nařízení se vztahuje na všechny kategorie baterií, a sice na přenosné baterie, startovací baterie, baterie lehkých dopravních prostředků, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie, a to bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, vzhled, materiálové složení, chemické složení, použití nebo účel. Vztahuje se rovněž na baterie, které jsou zabudovány nebo přidány do jiných výrobků nebo které jsou k zabudování nebo přidání do jiných výrobků specificky určeny.

Je-li možno baterie uvedené na trh zařadit do více než jedné kategorie, má se pro účely kapitoly II za to, že náleží do kategorie, na kterou se vztahují nejpřísnější požadavky.

4.   V případech, kdy jsou bateriové články či bateriové moduly dodány na trh ke konečnému použití bez jakéhokoliv dalšího zabudování nebo smontování do větších napájecích sad nebo baterií, má se pro účely tohoto nařízení za to, že byly uvedeny na trh jako baterie, a použijí se požadavky na nejpodobnější kategorii baterií. Je-li možno takové bateriové články či bateriové moduly zařadit do více než jedné kategorie baterií, má se za to, že náleží do kategorie, na kterou se vztahují nejpřísnější požadavky.

5.   Toto nařízení se nevztahuje na baterie, které jsou zabudované nebo specificky určené k zabudování do:

6.   Kapitoly III a VIII tohoto nařízení se nevztahují na zařízení specificky určená pro zajištění bezpečnosti jaderných zařízení, jak jsou definována v článku 3 směrnice Rady 2009/71/Euratom (42).

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2.   Kromě definic uvedených v odstavci 1 se rozumí:

1.   Členské státy nesmějí zakazovat ani omezovat dodávání baterií, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh a jejich uvádění do provozu ani takovému dodávání na trh a uvádění do provozu bránit z důvodů souvisejících s požadavky týkajícími se udržitelnosti, bezpečnosti, označování štítkem a poskytování informací ohledně baterií, na něž se vztahuje toto nařízení.

2.   Členské státy nesmějí bránit předvádění baterií, jež nejsou v souladu s tímto nařízením, na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobných akcích za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že tyto baterie nejsou v souladu s tímto nařízením a nemohou být dodány na trh ani uvedeny do provozu, dokud s tímto nařízením nebudou uvedeny do shody. Při předvádění takových baterií přijmou příslušné hospodářské subjekty odpovídající opatření, aby zajistily bezpečnost osob.

1.   Baterie se uvedou na trh nebo do provozu, pouze pokud splňují tyto požadavky:

2.   Baterie uvedené na trh nebo do provozu podle odstavce 1 nesmějí v jakýchkoli aspektech, které nejsou upraveny v kapitole II nebo III, představovat riziko pro lidské zdraví, bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí.

1.   Kromě omezení stanovených v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 a v čl. 4 odst. 2 písm. a) směrnice 2000/53/ES nesmějí baterie obsahovat látky, pro něž příloha I tohoto nařízení obsahuje omezení, pokud nejsou dodrženy podmínky tohoto omezení.

2.   V případě nepřijatelného rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí vyplývajícího z používání určité látky při výrobě baterií nebo z přítomnosti určité látky v bateriích při jejich uvedení na trh nebo během následujících fází jejich životního cyklu, a to i během nového využití nebo zpracování odpadních baterií, jež není pod náležitou kontrolou a které je třeba řešit na úrovni celé Unie, Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž změní omezení uvedená v příloze I podle postupu stanoveného v článcích 86, 87 a 88.

3.   Omezení přijatá podle odstavce 2 tohoto článku se netýkají používání určité látky ve vědeckém výzkumu a vývoji ve smyslu čl. 3 bodu 23 nařízení (ES) č. 1907/2006 prováděném v souvislosti s bateriemi.

4.   Pokud se omezení přijaté podle odstavce 2 tohoto článku nevztahuje na výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy ve smyslu čl. 3 bodu 22 nařízení (ES) č. 1907/2006, tato výjimka, jakož i maximální množství látky, jíž se výjimka týká, se stanoví v příloze I tohoto nařízení.

5.   Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro chemické látky zřízenou podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „agentura“) vypracuje do 31. prosince 2027 zprávu o látkách vzbuzujících obavy, tedy o látkách, které mají nepříznivý dopad na lidské zdraví nebo životní prostředí nebo které komplikují recyklaci zaměřenou na získání bezpečných a vysoce kvalitních druhotných surovin, které jsou přítomné v bateriích nebo jsou používány při jejich výrobě. Komise předloží tuto zprávu obsahující její zjištění Evropskému parlamentu a Radě a zváží odpovídající návazná opatření včetně přijetí aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2 tohoto článku.

1.   K bateriím elektrických vozidel, nabíjitelným průmyslovým bateriím s kapacitou vyšší než 2 kWh a bateriím lehkých dopravních prostředků se pro každý model baterie za každý výrobní závod vypracuje prohlášení o uhlíkové stopě v souladu s prováděcím aktem uvedeným ve čtvrtém pododstavci a obsahující alespoň tyto informace:

Prohlášení o uhlíkové stopě se použije:

Dokud není prohlášení o uhlíkové stopě přístupné prostřednictvím kódu QR uvedeného v čl. 13 odst. 6, je připojeno k baterii.

Komise do 18. února 2024 v případě baterií elektrických vozidel, do 18. února 2025 v případě nabíjitelných průmyslových baterií, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, do 18. února 2027 v případě baterií lehkých dopravních prostředků a do 18. února 2029 v případě průmyslových baterií s vnější akumulací přijme:

2.   Baterie elektrických vozidel, nabíjitelné průmyslové baterie s kapacitou vyšší než 2 kWh a baterie lehkých dopravních prostředků jsou opatřeny viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným štítkem uvádějícím uhlíkovou stopu baterie podle odst. 1 prvního pododstavce písm. d) a zařazení do výkonové třídy z hlediska uhlíkové stopy, které příslušný model baterie z každého výrobního závodu odpovídá.

U baterií uvedených v prvním pododstavci prokáže technická dokumentace uvedená v příloze VIII, že deklarovaná uhlíková stopa a související zařazení do výkonové třídy z hlediska uhlíkové stopy byly vypočteny v souladu s metodikou stanovenou v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle odst. 1 čtvrtého pododstavce písm. a) a podle čtvrtého pododstavce písm. a) tohoto odstavce.

Požadavky týkající se výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy uvedené v prvním pododstavci se použijí:

Komise do 18. února 2025 v případě baterií elektrických vozidel, do 18. srpna 2026 v případě nabíjitelných průmyslových baterií, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, do 18. srpna 2028 v případě baterií lehkých dopravních prostředků a do 18. srpna 2030 v případě nabíjitelných průmyslových baterií s vnější akumulací přijme:

Komise v souladu s podmínkami stanovenými v bodě 8 přílohy II přezkoumá každé tři roky počet výkonových tříd a prahové hodnoty mezi nimi a ve vhodných případech přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž změní počet výkonových tříd a prahových hodnot mezi nimi tak, aby odpovídaly realitě trhu a předpokládanému vývoji na trhu.

3.   U baterií elektrických vozidel, nabíjitelných průmyslových baterií s kapacitou vyšší než 2 kWh a baterií lehkých dopravních prostředků prokáže technická dokumentace uvedená v příloze VIII, že deklarovaná hodnota uhlíkové stopy za celý životní cyklus pro příslušný model baterie za každý výrobní závod je nižší než nejvyšší prahová hodnota stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle třetího pododstavce.

Tento požadavek týkající se maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy za celý životní cyklus uvedené v prvním pododstavci se použije:

Komise do 18. srpna 2026 v případě baterií elektrických vozidel, do 18. února 2028 v případě nabíjitelných průmyslových baterií, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, do 18. února 2030 v případě baterií lehkých dopravních prostředků a do 18. února 2032 v případě průmyslových baterií s vnější akumulací přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž doplní toto nařízení stanovením maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy za celý životní cyklus podle prvního pododstavce. Při vypracovávání uvedeného aktu v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušné podmínky, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy II.

Zavedení maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy za celý životní cyklus v případě potřeby povede k překlasifikování výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy podle odstavce 2.

4.   Komise do 31. prosince 2030 posoudí proveditelnost rozšíření požadavků uvedených v tomto článku na přenosné baterie a požadavku stanoveného v odstavci 3 na nabíjitelné průmyslové baterie s kapacitou 2 kWh nebo nižší. Za tímto účelem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů.

5.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na baterii, která byla předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití nebo nového využití či repase, pokud baterie již byla uvedena na trh nebo do provozu před tím, než prošla těmito postupy.

1.   Od 18. srpna 2028 nebo 24 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného ve třetím pododstavci v platnost, podle toho, co nastane později, se k průmyslovým bateriím s kapacitou vyšší než 2 kWh, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, bateriím elektrických vozidel a startovacím bateriím, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží dokumentace obsahující informace o procentním podílu kobaltu, lithia nebo niklu, který je přítomen v aktivních materiálech a který byl získán využitím odpadu z výroby baterií nebo ze spotřebitelského odpadu, a o procentním podílu olova, který je přítomen v aktivních materiálech a který byl získán využitím odpadu, pro každý model baterie za rok a za každý výrobní závod.

První pododstavec se na baterie lehkých dopravních prostředků, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, použije od 18. srpna 2033.

Do 18. srpna 2026 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž doplní toto nařízení stanovením metodiky pro výpočet a ověřování procentního podílu kobaltu, lithia nebo niklu, který je přítomen v aktivních materiálech a který byl získán využitím odpadu z výroby baterií nebo ze spotřebitelského odpadu, a procentního podílu olova, který je přítomen v baterii a který byl získán využitím odpadu, v bateriích uvedených v prvním a ve druhém pododstavci a doplnění formátu pro dokumentaci.

2.   Od 18. srpna 2031 technická dokumentace k průmyslovým bateriím s kapacitou vyšší než 2 kWh, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, bateriím elektrických vozidel a startovacím bateriím, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, uvedená v příloze VIII doloží, že tyto baterie obsahují v aktivních materiálech níže uvedené minimální procentní podíly kobaltu, lithia nebo niklu, které byly získány využitím odpadu z výroby baterií nebo spotřebitelského odpadu, a minimální procentní podíl olova, který je přítomen v baterii a který byl získán využitím odpadu, pro každý model baterie za rok a za výrobní závod:

3.   Od 18. srpna 2036 technická dokumentace k průmyslovým bateriím s kapacitou vyšší než 2 kWh, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, bateriím elektrických vozidel, bateriím lehkých dopravních prostředků a startovacím bateriím, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, uvedená v příloze VIII doloží, že tyto baterie obsahují v aktivních materiálech tyto minimální procentní podíly kobaltu, lithia nebo niklu, které byly získány využitím odpadu z výroby baterií nebo spotřebitelského odpadu, a tento minimální procentní podíl olova, který je přítomen v baterii a který byl získán využitím odpadu, pro každý model baterie za rok a za výrobní závod:

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na baterie, které byly předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití či repase, pokud baterie před tím, než prošly těmito postupy, již byly uvedeny na trh nebo do provozu.

5.   Ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 1 v platnost a nejpozději do 31. prosince 2028 Komise posoudí, zda je s ohledem na stávající dostupnost kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaných využitím odpadu a jejich předpokládanou dostupnost k roku 2030 a 2035, nebo jejich nedostatek, a s ohledem na technický a vědecký pokrok vhodné revidovat cíle stanovené v odstavcích 2 a 3.

Je-li to odůvodněné a vhodné na základě posouzení provedeného podle prvního pododstavce nebo vzhledem k jiným významným změnám u technologií baterií majícím dopad na druh využitých materiálů, přijme Komise do 18. srpna 2029 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž změní cíle stanovené v odstavcích 2 a 3.

6.   Je-li to odůvodněné a vhodné vzhledem k vývoji na trhu z hlediska chemického složení baterií majícímu dopad na druh materiálů, které mohou být využity, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění toto nařízení doplněním materiálů jiných, než jsou kobalt, olovo, lithium a nikl společně s konkrétními minimální podíly obsahu recyklovaného materiálu pro každý konkrétní materiál do odstavců 1 a 3 tohoto článku.

1.   Od 18. srpna 2028 nebo 24 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 2 v platnost, podle toho, co nastane později, splňují přenosné baterie pro všeobecné použití, vyjma knoflíkových článků, minimální hodnoty parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedené v příloze III, jak jsou stanoveny v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 2.

2.   Do 18. srpna 2027 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž doplní toto nařízení stanovením povinných minimálních hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedených v příloze III, jichž dosáhnou přenosné baterie pro všeobecné použití, vyjma knoflíkových článků.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění minimální hodnoty uvedené v prvním pododstavci nebo doplňují další parametry elektrochemické výkonnosti a životnosti v příloze III s ohledem na technický a vědecký pokrok.

Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snížit dopad životního cyklu přenosných baterií pro všeobecné použití, mimo jiné prostřednictvím zvýšení účinnosti zdrojů, a vezme v potaz relevantní mezinárodní normy a systémy označování.

Komise také zajistí, aby ustanovení stanovená aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci neměla závažný nepříznivý dopad na bezpečnost a funkčnost těch baterií nebo zařízení, lehkých dopravních prostředků ani jiných vozidel, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, cenovou dostupnost a náklady pro konečné uživatele a konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví.

3.   Do 31. prosince 2030 Komise posoudí proveditelnost opatření k postupnému ukončení nenabíjitelných přenosných baterií pro všeobecné použití s cílem minimalizovat jejich dopad na životní prostředí na základě metodiky posouzení životního cyklu a s ohledem na použitelné alternativy pro konečné uživatele. Za tímto účelem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů týkajících se buď postupného ukončení, nebo stanovení požadavků na ekodesign.

1.   Od 18. srpna 2024 se k nabíjitelným průmyslovým bateriím s kapacitou vyšší než 2 kWh, bateriím lehkých dopravních prostředků a bateriím elektrických vozidel přiloží dokument obsahující hodnoty parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedených v příloze IV části A.

U baterií uvedených v prvním pododstavci technická dokumentace podle přílohy VIII obsahuje vysvětlení technických specifikací, norem a podmínek, které byly použity pro změření, výpočet nebo odhad hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti. Toto vysvětlení obsahuje alespoň prvky uvedené v příloze IV části B.

2.   Od 18. srpna 2027 nebo 18 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odst. 5 prvním pododstavci v platnost, podle toho, co nastane později, splňují nabíjitelné průmyslové baterie s kapacitou vyšší než 2 kWh, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, minimální hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odst. 5 prvního pododstavce pro parametry elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedené v příloze IV části A.

3.   Od 18. srpna 2028 nebo 18 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci v platnost, podle toho, co nastane později, splňují baterie lehkých dopravních prostředků minimální hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odst. 5 druhého pododstavce pro parametry elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedené v příloze IV části A.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na baterii, která byla předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití či repase, pokud hospodářský subjekt, který tuto baterii uvádí na trh nebo do provozu, prokáže, že baterie byla před tím, než prošla takovým postupem, uvedena na trh nebo do provozu přede dnem, kdy se tyto povinnosti staly použitelnými v souladu s uvedenými odstavci.

5.   Do 18. února 2026 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž doplní toto nařízení stanovením minimálních hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedených v příloze IV části A, jichž dosáhnou nabíjitelné průmyslové baterie s kapacitou vyšší než 2 kWh, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací.

Do 18. února 2027 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž doplní toto nařízení stanovením minimálních hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedených v příloze IV části A, jichž dosáhnou baterie lehkých dopravních prostředků.

Při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci podle prvního a druhého pododstavce Komise zohlední potřebu snižovat environmentální dopad životního cyklu nabíjitelných průmyslových baterií s kapacitou vyšší než 2 kWh, vyjma baterií s výhradně vnější akumulací, a baterií lehkých dopravních prostředků, a zajistí, aby požadavky v těchto aktech stanovené neměly závažný nepříznivý dopad na funkčnost těchto baterií nebo zařízení, lehkých dopravních prostředků ani jiných vozidel, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, na jejich cenovou dostupnost a na konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění parametry elektrochemické výkonnosti a životnosti uvedené v příloze IV s ohledem na vývoj na trhu a technický a vědecký pokrok, zejména pokud jde o technické specifikace vypracované neformální pracovní skupinou pro elektrická vozidla a životní prostředí při EHK OSN.

1.   Každá fyzická nebo právnická osoba, které uvádějí na trh výrobky se zabudovanými přenosnými bateriemi, zajistí, aby konečný uživatel mohl tyto baterie kdykoli během doby životnosti výrobku snadno vyjmout a vyměnit. Tato povinnost se vztahuje pouze na celé baterie, a nikoli na jednotlivé články nebo jiné části obsažené v takových bateriích.

Má se za to, že konečný uživatel může přenosnou baterii z výrobku snadno vyjmout, pokud tak lze učinit pomocí komerčně dostupných nástrojů, a aniž by bylo nutné použít k demontáži výrobku specializovaných nástrojů, ledaže by byly tyto nástroje poskytnuty bezplatně s příslušným výrobkem, nebo značkových nástrojů, tepelné energie či rozpouštědel.

Každá fyzická nebo právnická osoba, které uvádějí na trh výrobky se zabudovanými přenosnými bateriemi, zajistí, aby byly k těmto výrobkům přiloženy pokyny a bezpečnostní informace o používání, vyjmutí a výměně baterií. Tyto pokyny a bezpečnostní informace musí být trvale dostupné online na veřejně přístupné internetové stránce ve formátu, kterému mohou koneční uživatelé snadno porozumět.

Tímto odstavcem nejsou dotčena jakákoli specifická ustanovení zajišťující vyšší úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví v souvislosti s vyjímatelností a vyměnitelností přenosných baterií konečnými uživateli stanovená právními předpisy Unie o elektrických a elektronických zařízeních ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2012/19/EU.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohu být následující výrobky se zabudovanými přenosnými bateriemi navrženy tak, aby vyjmutí a výměnu baterie mohli provádět pouze nezávislí odborníci:

Odchylka stanovená v písmenu a) tohoto odstavce se použije pouze v případě, kdy je vyžadována pro zajištění bezpečnosti uživatele a zařízení.

3.   Povinnosti stanovené v odstavci 1 se neuplatní, pokud je z důvodu zajištění bezpečnosti uživatele a zařízení nebo, u výrobků, jejichž hlavní funkcí je shromažďovat a poskytovat údaje, z důvodů integrity údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektřiny a stálé spojení mezi výrobkem a příslušnou přenosnou baterií.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění odstavec 2 tohoto článku doplněním dalších výrobků, na něž se má vztahovat výjimka z požadavků na vyjímatelnost a vyměnitelnost stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají pouze z důvodu vývoje na trhu a technického a vědeckého pokroku a za předpokladu, že existují vědecky podložené obavy ohledně bezpečnosti konečných uživatelů při vyjímání nebo výměně přenositelné baterie, nebo v případech, kdy hrozí, že by vyjmutím nebo výměnou baterie konečnými uživateli mohlo dojít k porušení požadavků na bezpečnost výrobků stanovených právními předpisy Unie.

5.   Každá fyzická nebo právnická osoba, které uvádějí na trh výrobky se zabudovanými bateriemi lehkých dopravních prostředků, zajistí, aby tyto baterie, jakož i jednotlivé bateriové články obsažené v napájecí sadě, mohl nezávislý odborník kdykoli během doby životnosti výrobku snadno vyjmout a vyměnit.

6.   Pro účely odstavců 1 a 5 se přenosná baterie nebo baterie lehkého dopravního prostředku považuje za snadno vyměnitelnou, pokud po jejím vyjmutí ze zařízení nebo lehkého dopravního prostředku může být nahrazena jinou kompatibilní baterií, aniž by tím bylo narušeno fungování, výkon či bezpečnost daného zařízení nebo lehkého dopravního prostředku.

7.   Každá fyzická nebo právnická osoba, které uvádějí na trh výrobky se zabudovanými přenosnými bateriemi nebo bateriemi lehkých dopravních prostředků, zajistí, aby tyto baterie byly dostupné jako náhradní díly zařízení, které napájejí, po dobu alespoň pěti let po uvedení poslední jednotky daného modelu zařízení na trh, a to za přiměřenou a nediskriminační cenu pro nezávislé odborníky a konečné uživatele.

8.   Software nesmí být používán k tomu, aby bránil výměně přenosných baterií nebo baterií lehkých dopravních prostředků nebo jejich klíčových součástí za jinou kompatibilní baterii nebo jiné klíčové součásti.

9.   Komise zveřejní pokyny za účelem usnadnění harmonizovaného uplatňování tohoto článku.

1.   Stacionární bateriové systémy pro ukládání energie uváděné na trh nebo do provozu jsou při běžném provozu a používání bezpečné.

2.   Do 18. srpna 2024 technická dokumentace uvedená v příloze VIII:

Technická dokumentace se přezkoumá, pokud je baterie připravována k opětovnému použití, připravována pro nové využití, repasována nebo nově využita.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění bezpečnostní parametry stanovené v příloze V s ohledem na technický a vědecký pokrok.

1.   Od 18. srpna 2026 nebo 18 měsíců ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 10 v platnost, podle toho, co nastane později, jsou baterie opatřeny štítkem obsahujícím obecné informace o bateriích uvedené v příloze VI části A.

2.   Od 18. srpna 2026 nebo 18 měsíců ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 10 v platnost, podle toho, co nastane později, jsou nabíjitelné přenosné baterie, baterie lehkých dopravních prostředků a startovací baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich kapacitě.

3.   Od 18. srpna 2026 nebo 18 měsíců ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 10 v platnost, podle toho, co nastane později, jsou nenabíjitelné přenosné baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální životnosti při použití v konkrétních zařízeních a štítkem, na němž je uvedeno spojení „nenabíjitelná baterie“.

4.   Od 18. srpna 2025 jsou všechny baterie označeny symbolem pro tříděný sběr baterií (dále jen „symbol pro tříděný sběr“) uvedeným v příloze VI části B.

Symbol pro tříděný sběr zabírá nejméně 3 % plochy největší strany baterie až do maximální velikosti 5 × 5 cm.

V případě válcových bateriových článků pokrývá symbol pro tříděný sběr nejméně 1,5 % povrchové plochy baterie a dosahuje maximální velikosti 5 × 5 cm.

Pokud je velikost baterie taková, že by symbol pro tříděný sběr byl menší než 0,47 × 0,47 cm, baterie tímto symbolem označena být nemusí. Namísto toho se symbol pro tříděný sběr o velikosti nejméně 1 × 1 cm vytiskne na obal.

5.   Všechny baterie obsahující více než 0,002 % kadmia nebo více než 0,004 % olova musí být označeny chemickou značkou příslušného kovu: Cd nebo Pb.

Příslušná chemická značka označující obsah těžkého kovu musí být vytištěna pod symbolem pro tříděný sběr a zabírat plochu odpovídající nejméně jedné čtvrtině velikosti tohoto symbolu.

6.   Od 18. února 2027 jsou všechny baterie označeny kódem QR popsaným v příloze VI části C. Kód QR poskytuje přístup:

Tyto informace musí být úplné, aktuální a přesné.

7.   Štítky a kód QR podle odstavců 1 až 6 se na baterii natisknou nebo vyryjí viditelně, čitelně a nesmazatelně. Pokud to vzhledem k povaze a velikosti baterie není možné nebo to nelze zaručit, umístí se štítky a kód QR na obal a na průvodní doklady k baterii.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění toto nařízení stanovením alternativních typů inteligentních štítků používaných namísto kódu QR nebo vedle něj s ohledem na technický a vědecký pokrok.

9.   Baterie, které byly předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití či repase, jsou opatřeny novými štítky nebo označeními v souladu s tímto článkem, obsahujícími informace o změně jejich statusu v souladu s přílohou XIII bodem 4, jež jsou přístupné prostřednictvím kódu QR.

10.   Komise do 18. srpna 2025 přijme prováděcí akty za účelem stanovení harmonizovaných specifikací k požadavkům na označování štítkem uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

1.   Od 18. srpna 2024 jsou aktuální údaje o parametrech pro určení technického stavu a předpokládané doby životnosti baterií uvedených v příloze VII obsaženy v systému řízení baterie stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie, baterií lehkých dopravních prostředků a baterií elektrických vozidel.

2.   Přístup pouze pro čtení k údajům o hodnotách parametrů uvedených v příloze VII prostřednictvím systému řízení baterie podle odstavce 1 se kdykoli poskytne, při dodržení práv duševního vlastnictví zhotovitele baterie, na nediskriminačním základě fyzické nebo právnické osobě, které baterii legálně zakoupily, včetně nezávislých provozovatelů nebo provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady, nebo kterékoli třetí straně jednající jejich jménem, a to za účelem:

3.   Systém řízení baterie zahrnuje funkci resetování softwaru pro případ, kdy hospodářské subjekty provádějící přípravu k opětovnému použití, přípravu pro nové využití, nové využití nebo repasi potřebují nahrát jiný software systému řízení baterie. Je-li funkce resetování softwaru použita, původní zhotovitel baterie není odpovědný za jakékoli narušení bezpečnosti nebo funkčnosti baterie, které by mohlo být přičteno softwaru systému řízení baterie nahranému poté, co byla baterie uvedena na trh.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž se mění parametry pro určení technického stavu a předpokládané doby životnosti baterií uvedené v příloze VII s ohledem na vývoj trhu a technický a vědecký pokrok a s cílem zajistit synergie s parametry stanovenými v celosvětovém technickém předpisu OSN č. 22 o životnosti autobaterie pro elektrická vozidla, s náležitým přihlédnutím k právům duševního vlastnictví zhotovitele baterie.

5.   Ustanovení tohoto článku doplňují ustanovení právních předpisů Unie o schvalování typů vozidel.

1.   Pro účely dosažení shody a ověření shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 9, 10, 12, 13, 14 a 78 se provádějí zkoušky, měření a výpočty s využitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané metody a jejichž výsledky vykazují nízkou míru nejistoty, včetně metod stanovených v normách, na něž byly za tímto účelem zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Cílem harmonizovaných norem je simulovat v co největší možné míře využití v reálných podmínkách při zachování standardních zkoušek.

3.   Předpokládá se, že baterie, které jsou v souladu s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v článcích 9, 10, 12, 13, 14 a 78 v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto harmonizované normy nebo jejich části, a případně v rozsahu, v jakém jsou splněny minimální hodnoty stanovené pro tyto požadavky podle článků 9 a 10.

1.   Komise může ve výjimečných případech přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v článcích 9, 10, 12, 13, 14 a 78 nebo pro zkoušky podle čl. 15 odst. 1, pokud:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

Při vypracovávání návrhu prováděcího aktu, jímž se stanoví společné specifikace, zohlední Komise stanoviska relevantních subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny relevantní zúčastněné strany.

2.   Předpokládá se, že baterie, které jsou v souladu se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v článcích 9, 10, 12, 13, 14 a 78 v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto společné specifikace nebo jejich části, a případně v rozsahu, v jakém jsou splněny minimální hodnoty stanovené pro tyto požadavky podle článků 9 a 10.

3.   Pokud je harmonizovaná norma přijata evropskou normalizační organizací a navržena Komisi za účelem zveřejnění odkazu na ni v Úředním věstníku Evropské unie, Komise tuto harmonizovanou normu posoudí v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 1 nebo jejich části, které se vztahují na tytéž požadavky nebo zkoušky, jako jsou ty uvedené v odstavci 1.

1.   Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 6, 9, 10, 12,13 a 14 se provádí v souladu s jedním z těchto postupů:

2.   Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 7 a 8 se provádí v souladu s jedním z těchto postupů:

3.   Dodatečné posuzování shody baterií, které byly předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití či repase, se provádí v souladu s postupem „modul A – Interní řízení výroby“ stanoveným v příloze VIII části A s ohledem na požadavky stanovené v článcích 6, 9, 10, 12, 13 a 14.

4.   Záznamy a korespondence vztahující se k postupům posuzování shody baterií se vypracují v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy usazen, nebo v jazyce či jazycích, jež jsou pro tento subjekt přijatelné.

1.   V EU prohlášení o shodě se uvede, že byla prokázána shoda s požadavky stanovenými v článcích 6 až 10, 12, 13 a 14.

2.   EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze IX, obsahuje prvky stanovené v relevantních modulech uvedených v příloze VIII a je průběžně podle potřeby aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je baterie uváděna nebo dodávána na trh nebo uváděna do provozu. Je vyhotoveno v elektronické podobě a na požádání je poskytnuto v tištěné podobě.

3.   Pokud se na baterii vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. V tomto prohlášení se uvedou dotčené akty Unie a odkazy na jejich vyhlášení.

4.   Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá zhotovitel odpovědnost za soulad baterie s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

5.   Aniž je dotčen odstavec 3, může být za účelem snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů jediné EU prohlášení o shodě tvořeno jedním nebo více jednotlivými EU prohlášeními o shodě, která již byla vypracována v souladu s jiným aktem či jinými akty Unie.

1.   Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na baterii. Pokud to vzhledem k povaze baterie není možné nebo odůvodněné, umístí se označení CE na obal a průvodní doklady k baterii.

2.   Označení CE se připojuje před uvedením baterie na trh nebo do provozu.

3.   Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu, je-li to podle přílohy VIII požadováno. Toto identifikační číslo umístí sám oznámený subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů zhotovitel nebo jeho zplnomocněný zástupce.

4.   Za označením CE a identifikačním číslem podle odstavce 3 případně může následovat piktogram nebo jiné označení informující o specifickém riziku, použití nebo jakémkoliv nebezpečí spojeném s používáním, skladováním, zpracováním nebo přepravou baterie.

5.   Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a v případě nesprávného použití tohoto označení přijmou odpovídající opatření.

1.   Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně kontroly souladu s článkem 27.

2.   Členské státy mohou rozhodnout o tom, že posuzování a kontrolu uvedené v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán vymezený v nařízení (ES) č. 765/2008 v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení.

3.   Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 23 a přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

4.   Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

1.   Oznamující orgán je zřízen takovým způsobem, aby nedocházelo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody.

2.   Oznamující orgán je organizován a veden takovým způsobem, aby byla zajištěna objektivita a nestrannost jeho činností.

3.   Oznamující orgán je organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody bylo přijato způsobilými osobami jinými než osobami, které provedly posouzení subjektů posuzování shody, jež žádají o oznámení v souladu s článkem 28.

4.   Oznamující orgán nenabízí ani neposkytuje žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, ani neposkytuje poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

5.   Oznamující orgán zachovává důvěrnost informací, které obdržel. Vyměňuje si však informace o oznámených subjektech s Komisí i s oznamujícími orgány jiných členských států a jinými relevantními vnitrostátními orgány.

6.   Oznamující orgán má k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků a dostatečné finanční prostředky, aby mohl řádně vykonávat své úkoly.

1.   Pro účely oznámení subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2.   Subjekt posuzování shody je zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a má právní subjektivitu.

3.   Subjekt posuzování shody je třetí stranou nezávislou na jakýchkoli obchodních vazbách a ve vztahu k bateriím, které posuzuje, zejména na zhotovitelích baterií, obchodních partnerech zhotovitelů baterií, investorech držících akcie podniků na výrobu baterií a na jiných oznámených subjektech a obchodních sdruženích oznámených subjektů a jejich mateřských nebo dceřiných společnostech.

4.   Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů posuzování shody nejsou osobami, které projektují, vyrábějí, dodávají, dovážejí, distribuují, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují baterie, které posuzují, ani zástupci kterékoli z těchto stran. Tento zákaz nevylučuje používání posuzovaných baterií, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových baterií k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů posuzování shody se přímo nepodílejí na projektování nebo výrobě, uvádění na trh, dovozu, distribuci, instalaci, používání nebo údržbě těchto baterií ani nezastupují strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nevykonávají žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo jejich důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, pro jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekt posuzování shody zajistí, aby činnosti jeho mateřských, sesterských nebo dceřiných společností či subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu nebo nestrannost jeho činností posuzování shody.

5.   Subjekt posuzování shody a jeho pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nejsou vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6.   Subjekt posuzování shody je schopen provádět všechny úkoly posuzování shody, jež mu byly přiděleny v příloze VIII, pravidelné audity v souladu s čl. 48 odst. 2 a ověřování třetí stranou v souladu s článkem 51, pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly vykonává subjekt posuzování shody sám, nebo jsou vykonávány jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody má vždy a pro každý postup posuzování shody stanovený v příloze VIII, pravidelné audity v souladu s čl. 48 odst. 2 a ověřování třetí stranou v souladu s článkem 51 a pro každou kategorii baterií, pro něž byl oznámen, k dispozici:

Subjekt posuzování shody má k dispozici prostředky nezbytné k řádnému provádění technických a administrativních úkolů spojených s jeho činnostmi posuzování shody a má přístup k veškerým nezbytným informacím, testovacímu vybavení nebo zařízení. To zahrnuje stanovení interních postupů, obecných politik, kodexů chování nebo dalších interních pravidel a dohled nad jejich dodržováním, přidělování pracovníků na konkrétní úkoly a rozhodnutí o posuzování shody, přičemž uvedené činnosti nesmí být delegovány na subdodavatele nebo na dceřinou společnost.

7.   Pracovníci odpovědní za provádění úkolů posuzování shody mají:

8.   Je zaručena nestrannost subjektu posuzování shody, jeho nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění úkolů posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění úkolů posuzování shody nezávisí na počtu provedených posouzení shody ani na výsledcích těchto posouzení.

9.   Subjekt posuzování shody uzavře pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy oznamujícího členského státu nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám tento členský stát.

10.   Pracovníci subjektu posuzování shody zachovávají služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při provádění svých úkolů posuzování shody v souladu s přílohou VIII, pravidelných auditů v souladu s čl. 48 odst. 2 nebo ověřování třetí stranou v souladu s článkem 51, s výjimkou styku s oznamujícím orgánem a vnitrostátními orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Jsou chráněna vlastnická práva.

11.   Subjekt posuzování shody se podílí na relevantních normalizačních činnostech a na činnostech odvětvové koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 37 nebo zajistí, aby byli jeho pracovníci odpovědní za provádění úkolů posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se správními rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

1.   Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly související s posuzováním shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, že subdodavatel nebo dceřiná společnost splňují požadavky stanovené v článku 25, a informuje o tom oznamující orgán.

2.   Oznámený subjekt nese plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.

3.   Oznámený subjekt může zadat provedení příslušných činností subdodavateli nebo dceřiné společnosti nebo je jimi nechat provést pouze se souhlasem zákazníka.

4.   Oznámený subjekt uchovává pro potřebu oznamujícího orgánu relevantní doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle čl. 48 odst. 2 a článku 51 a podle přílohy VIII.

1.   Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

2.   Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody stanovených v příloze VIII nebo postupů stanovených v čl. 48 odst. 2 a článku 51 a baterií, pro něž se subjekt posuzování shody prohlašuje za způsobilý, jakož i případně osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 25.

3.   Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci podle odstavce 2 tohoto článku, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v článku 25, včetně vhodných dokladů prokazujících, že subjekt posuzování shody je nezávislý ve smyslu čl. 25 odst. 3.

1.   Oznamující orgán oznamuje pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 25.

2.   Oznamující orgán zašle oznámení Komisi a oznamujícím orgánům ostatních členských států o každém subjektu posuzování shody podle odstavce 1 pomocí elektronického nástroje pro oznamování, který vyvinula a spravuje Komise.

3.   Oznámení obsahuje veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody nebo postupech stanovených v čl. 48 odst. 2 a článku 51, kategoriích dotčených baterií a příslušné potvrzení o způsobilosti.

4.   Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 28 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům doklady, které prokazují způsobilost subjektu posuzování shody, a informace o zavedených opatřeních k zajištění toho, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a aby i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 25.

5.   Dotčený subjekt posuzování shody vykonává činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud proti tomu Komise nebo ostatní členské státy nevznesly námitky do dvou týdnů od oznámení, pokud oznámení obsahuje osvědčení o akreditaci podle čl. 28 odst. 2, nebo do dvou měsíců od oznámení, pokud oznámení obsahuje doklady podle odstavce 4 tohoto článku. Pouze takový subjekt posuzování shody se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.

6.   Oznamující orgán informuje Komisi a ostatní členské státy o jakýchkoli následných změnách v oznámení podle odstavce 2.

1.   Komise přidělí každému oznámenému subjektu identifikační číslo. Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

2.   Komise zveřejní a aktualizuje seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností posuzování shody, pro něž byly oznámeny.

1.   Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 25 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně odejme oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

2.   V případě omezení, pozastavení nebo odnětí oznámení podle odstavce 1 nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, zajistí oznamující orgán, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.

1.   Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je zejména hospodářskými subjekty nebo jinými relevantními zúčastněnými stranami upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

2.   Oznamující orgán předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.

3.   Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

4.   Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt vyžadující, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného odnětí oznámení. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 74 odst. 2.

1.   Oznámený subjekt provádí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v čl. 48 odst. 2, článku 51 nebo v příloze VIII, jak je určeno rozsahem jeho oznámení učiněného v souladu s článkem 29.

2.   Oznámený subjekt provádí posuzování shody přiměřeným způsobem, přičemž se vyhýbá vytváření zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty a náležitě zohledňuje velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž podnik působí, míru složitosti baterie, která má být posouzena, a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu. Oznámený subjekt však dodržuje míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl dodržen soulad baterie a hospodářských subjektů s tímto nařízením.

3.   Pokud oznámený subjekt zjistí, že nebyly splněny platné požadavky stanovené v článcích 6 až 10, 12, 13, 14, 49 a 50, odpovídajících harmonizovaných normách podle článku 15, společných technických specifikacích podle článku 16 nebo jiných technických specifikacích, vyzve zhotovitele nebo jiný relevantní hospodářský subjekt, aby přijali vhodná nápravná opatření s výhledem na druhé a konečné posouzení shody, ledaže nedostatky napravit nelze. Pokud nedostatky napravit nelze, oznámený subjekt nevydá osvědčení o shodě či rozhodnutí o schválení.

4.   Pokud v průběhu kontroly shody po vydání rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že požadavky již nejsou splněny, vyzve podle potřeby zhotovitele nebo hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1, aby přijali vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti rozhodnutí o schválení pozastaví nebo odejme.

5.   Pokud nejsou nápravná opatření uvedená v odstavci 4 přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby rozhodnutí o schválení omezí, pozastaví nebo odejme.

1.   Oznámený subjekt informuje oznamující orgán:

2.   Oznámený subjekt poskytne jiným oznámeným subjektům provádějícím podobné činnosti posuzování shody, které se týkají stejných kategorií baterií, relevantní informace o otázkách týkajících se:

1.   Při uvádění baterie na trh nebo do provozu, a to i pro vlastní účely zhotovitelů, zhotovitelé zajistí, aby baterie:

2.   Před uvedením baterie na trh nebo do provozu zhotovitelé vypracují k baterii technickou dokumentaci podle přílohy VIII a provedou příslušný postup posuzování shody podle článku 17, nebo tento postup nechají provést.

3.   Byl-li příslušným postupem posuzování shody podle článku 17 prokázán soulad baterie s příslušnými požadavky, vypracují zhotovitelé EU prohlášení o shodě podle článku 18 a připojí označení CE v souladu s články 19 a 20.

4.   Zhotovitelé uchovávají technickou dokumentaci podle přílohy IX a EU prohlášení o shodě pro potřeby vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení baterie na trh nebo do provozu.

5.   Zhotovitelé zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž baterie, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Zhotovitelé přitom náležitě zohlední změny výrobního procesu nebo konstrukce nebo vlastností baterie a změny harmonizovaných norem podle článku 15, společných specifikací podle článku 16 nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje nebo ověřuje shoda baterie.

6.   Zhotovitelé zajistí, aby na bateriích, které uvádějí na trh, bylo uvedeno označení modelu, série či sériové číslo nebo číslo výrobku nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jejich identifikaci. V případech, kdy to velikost nebo povaha baterie neumožňuje, uvedou se požadované informace na obalu nebo v dokladu přiloženém k baterii.

7.   Zhotovitelé uvedou na baterii svůj název, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku, svou poštovní adresu a jednotné kontaktní místo, a pokud existují, internetovou adresu a e-mailovou adresu. Není-li to možné, požadované informace se uvedou na obalu nebo v dokladu přiloženém k baterii. Tyto kontaktní údaje se uvádějí v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem, jak stanoví členský stát, v němž má být baterie uvedena na trh nebo do provozu, přičemž jsou jasné, srozumitelné a čitelné.

8.   Zhotovitelé zajistí přístup k údajům pro parametry uvedené v příloze VII prostřednictvím systému řízení baterie v systému řízení baterie podle čl. 14 odst. 1, v souladu s požadavky stanovenými v uvedeném článku.

9.   Zhotovitelé, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s jedním nebo několika platnými požadavky stanovenými v článcích 6 až 10, 12, 13 a 14, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují zhotovitelé neprodleně orgán dozoru nad trhem členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

10.   Zhotovitelé poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s požadavky stanovenými v článcích 6 až 10, 12, 13 a 14, a to v jazyce nebo jazycích, které jsou tomuto vnitrostátnímu orgánu snadno srozumitelné. Tyto informace a dokumentace se poskytují v elektronickém formátu a na požádání v tištěné podobě. Zhotovitelé spolupracují s vnitrostátním orgánem na jeho žádost na veškerých opatřeních přijatých s cílem odstranit rizika spojená s baterií, kterou uvedli na trh nebo do provozu.

11.   Pro účely tohoto nařízení se hospodářské subjekty, které provádějí přípravu k opětovnému použití, přípravu pro nové využití, nové využití či repasi a uvádějí na trh nebo do provozu baterii, jež prošla některou z těchto operací, považují za zhotovitele.

1.   Zhotovitel může na základě písemného pověření určit zplnomocněného zástupce.

Pověření zplnomocněného zástupce je platné pouze tehdy, je-li zplnomocněným zástupcem písemně přijato.

2.   Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 38 odst. 1 a v článcích 48 až 52 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci.

3.   Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od zhotovitele. Zplnomocněný zástupce má vhodné prostředky k plnění úkolů stanovených v pověření. Zplnomocněný zástupce poskytne na požádání kopii pověření orgánu dozoru nad trhem v jazyce Unie, který určí tento orgán. Pověření zahrnuje alespoň tyto úkoly:

4.   Pokud baterie představuje riziko, zplnomocnění zástupci o tom neprodleně informují orgány dozoru nad trhem.

1.   Dovozci uvedou na trh pouze baterii, která je v souladu s články 6 až 10 a články 12, 13 a 14.

2.   Před uvedením baterie na trh dovozci ověří, že:

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s články 6 až 10, 12, 13 a 14, neuvede dotčenou baterii na trh, dokud nebude uvedena do shody. Dále, pokud baterie představuje riziko, dovozce informuje zhotovitele a orgány dozoru nad trhem a uvede podrobnosti o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

3.   Dovozci uvedou na baterii svůj název, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku, svou poštovní adresu a jednotné kontaktní místo a internetovou adresu a e-mailovou adresu, pokud existují. Pokud to není možné, požadované informace se uvedou na obalu nebo v dokladu přiloženém k baterii. Tyto kontaktní údaje se uvádějí v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných konečným uživatelům, jak stanoví členský stát, v němž má být baterie uvedena na trh, přičemž jsou jasné, srozumitelné a čitelné.

4.   Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za baterii odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad baterie s články 6 až 10 a články 12, 13 a 14.

5.   Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která baterie představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany lidského zdraví a bezpečnosti spotřebitelů testování vzorků baterií uvedených na trh a šetření a v případě potřeby vedou registr stížností, nevyhovujících baterií a záznamy o případech stažení baterií z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

6.   Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh, není ve shodě s články 6 až 10, 12, 13 a 14, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují dovozci neprodleně orgán dozoru nad trhem členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

7.   Dovozci uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení baterie na trh a zajistí, aby byla těmto orgánům na požádání zpřístupněna technická dokumentace podle přílohy VIII.

8.   Dovozci poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s články 6 až 10, 12, 13 a 14, a to v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných tomuto vnitrostátnímu orgánu. Tyto informace a dokumentace se poskytují v elektronickém formátu a na požádání v tištěné podobě. Dovozci spolupracují s vnitrostátním orgánem na jeho žádost na veškerých opatřeních přijatých s cílem odstranit rizika spojená s bateriemi, které uvedli na trh.

1.   Při dodávání baterií na trh distributoři jednají, pokud jde o požadavky tohoto nařízení, s náležitou péčí.

2.   Před dodáním baterie na trh distributoři ověří, že:

3.   Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s články 6 až 10, 12, 13 a 14, nedodá dotčenou baterii na trh, dokud nebude uvedena do shody. Dále, pokud baterie představuje riziko, informuje distributor zhotovitele nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

4.   Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za baterii odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad baterie s články 6 až 10, 12, 13 a 14.

5.   Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou dodali na trh, není ve shodě s články 6 až 10, 12, 13 nebo 14, zajistí, aby byla přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují distributoři neprodleně orgány dozoru nad trhem členských států, v nichž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

6.   Distributoři poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s články 6 až 10, 12, 13 a 14, a to v jazyce nebo jazycích, které jsou tomuto vnitrostátnímu orgánu snadno srozumitelné. Tyto informace a dokumentace se poskytují v elektronickém formátu a na požádání v tištěné podobě. Distributoři spolupracují s vnitrostátním orgánem na jeho žádost na veškerých opatřeních přijatých s cílem odstranit rizika spojená s bateriemi, které dodali na trh.

1.   Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh nebo do provozu baterie, které byly předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití nebo repase, zajistí, aby přezkoumání, zkoušení funkční způsobilosti, balení a přeprava těchto baterií a jejich součástí, které byly podrobeny některému z těchto postupů, byly prováděny podle odpovídajících pokynů ke kontrole kvality a bezpečnostních pokynů.

2.   Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh nebo do provozu baterie, které byly předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití nebo repase, zajistí, aby baterie splňovala požadavky tohoto nařízení a veškeré relevantní požadavky na bezpečnost výrobků, ochranu životního prostředí a lidského zdraví a na bezpečnost dopravy stanovené v jiných právních předpisech Unie, přičemž se vezme v úvahu, že dotčená baterie může v důsledku těchto postupů spadat do jiné kategorie baterií. V případě postupu repase poskytnou tyto hospodářské subjekty orgánům dozoru nad trhem na požádání dokumentaci nezbytnou k prokázání toho, že baterie byla předmětem repase v souladu s tímto nařízením.

1.   Hospodářské subjekty poskytnou orgánům dozoru nad trhem na základě žádosti vnitrostátního orgánu tyto informace:

2.   Hospodářské subjekty zajistí, že jsou schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 po dobu 10 let poté, co jim byla baterie dodána, a po dobu 10 let poté, co baterii dodaly.

1.   Od 18. srpna 2025 hospodářské subjekty, které uvádějí baterie na trh nebo do provozu, plní povinnosti náležité péče stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a v článcích 49, 50 a 52 a za tímto účelem vypracují a provádějí politiky náležité péče týkající se baterií.

2.   Hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nechají své politiky náležité péče týkající se baterií ověřit oznámeným subjektem v souladu s článkem 51 (dále jen „ověření třetí stranou“) a nechají pravidelně provádět jejich audit oznámeným subjektem s cílem zajistit zachovávání a uplatňování těchto politik náležité péče týkajících se baterií v souladu s články 49, 50 a 52. Oznámený subjekt poskytne auditovanému hospodářskému subjektu zprávu o auditu.

3.   Hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku uchovávají dokumentaci prokazující jejich plnění povinností stanovených v článcích 49, 50 a 52, včetně ověřovací zprávy a rozhodnutí o schválení podle článku 51 a zpráv o auditu podle odstavce 2 tohoto článku, a to po dobu 10 let poté, co byla uvedena na trh poslední baterie vyrobená v rámci příslušné politiky náležité péče.

4.   Aniž je dotčena individuální odpovědnost hospodářských subjektů za jejich politiku náležité péče týkající se baterií, mohou hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku za účelem splnění požadavků stanovených v článcích 48, 49, 50 a 52 spolupracovat s jinými subjekty, mimo jiné prostřednictvím systémů náležité péče uznaných podle tohoto nařízení.

5.   Komise do 18. února 2025 zveřejní pokyny týkající se uplatňování požadavků náležité péče stanovených v článcích 49 a 50, pokud jde o rizika uvedená v příloze X bodě 2, a zejména v souladu s mezinárodními nástroji uvedenými v příloze X bodech 3 a 4.

6.   Členské státy mohou za účelem poskytování informací a podpory hospodářským subjektům při plnění povinností náležité péče podle tohoto nařízení jednotlivě nebo společně zřizovat a provozovat specializované internetové stránky, platformy nebo portály.

7.   Komise může podpůrná opatření členských států uvedená v odstavci 6 doplňovat tím, že bude vycházet ze stávajících opatření Unie na podporu náležité péče v Unii a ve třetích zemích, a může navrhovat nová opatření, která hospodářským subjektům pomohou plnit jejich povinnosti podle tohoto nařízení.

8.   Komise pravidelně posuzuje, zda je zapotřebí aktualizovat seznam surovin a kategorií rizik uvedený v příloze X.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci, jimiž se:

1.   Každý hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1:

2.   Systém uvedený v odst. 1 písm. d) musí být doložen dokumentací, v níž jsou uvedeny alespoň tyto informace:

Ověřovací zprávy třetí strany uvedené v prvním pododstavci písm. e) poskytnou dodavatelé uvedené v čl. 50 odst. 3 subjektům na následných stupních dodavatelského řetězce.

1.   Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1:

2.   Pokud hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 vyvíjí úsilí o zmírnění rizik a současně pokračuje v obchodování nebo obchodování dočasně pozastaví, konzultuje dodavatele a dotčené zúčastněné subjekty, včetně místních a celostátních vládních orgánů, mezinárodních organizací nebo organizací občanské společnosti a dotčených třetích stran, jako jsou místní komunity, dříve než rozhodne o strategii pro měřitelné zmírnění rizik v rámci plánu řízení rizik podle odst. 1 písm. b) bodu iii) tohoto článku.

3.   Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 ve svém dodavatelském řetězci určí a posoudí pravděpodobnost nepříznivých dopadů v kategoriích rizik uvedených v příloze X bodě 2. Tento hospodářský subjekt určí a posoudí rizika ve svém dodavatelském řetězci v rámci svých vlastních systémů řízení rizik. Hospodářský subjekt provádí ve svých vlastních řetězcích ověření třetí stranou týkající se náležité péče v souladu s článkem 51 prostřednictvím oznámeného subjektu. Hospodářský subjekt může použít ověřovací zprávy třetí strany vydané uvedeným oznámeným subjektem podle čl. 51 odst. 2, které se týkají politik náležité péče týkající se baterií, zavedených v souladu s touto kapitolou dodavateli v tomto řetězci. Hospodářský subjekt může rovněž použít tyto ověřovací zprávy třetí strany k případnému posouzení postupů náležité péče uvedených dodavatelů.

4.   Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 podá zprávu o zjištěních vyplývajících z posouzení rizik podle odstavce 3 tohoto článku svému vrcholnému vedení pověřenému v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. c) a provede strategii uvedenou v odst. 1 písm. b) tohoto článku.

1.   Oznámený subjekt provádí ověření třetí stranou. Tato ověření třetí stranou:

2.   Oznámený subjekt vydá ověřovací zprávu, v níž jsou zaznamenány činnosti provedené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a jejich výsledky. Pokud politiky náležité péče týkající se baterií podle článku 48 splňují povinnosti stanovené v článcích 49, 50 a 52, oznámený subjekt vydá rozhodnutí o schválení.

1.   Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 na požádání poskytne orgánům dozoru nad trhem nebo vnitrostátním orgánům členských států ověřovací zprávu a rozhodnutí o schválení vydané v souladu s článkem 51, zprávy o auditu podle čl. 48 odst. 2 a dostupné důkazy o souladu se systémem náležité péče uznaným Komisí v souladu s článkem 53.

2.   Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 poskytne subjektům v povýrobní části svého dodavatelského řetězce, které nakupují přímo od něj, všechny relevantní informace získané a uchovávané podle jeho politik náležité péče týkající se baterií, při řádném zohlednění obchodního tajemství a dalších otázek týkajících se hospodářské soutěže.

3.   Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 každoročně přezkoumá a zveřejní, a to i prostřednictvím internetu, zprávu o své politice náležité péče týkající se baterií. Tato zpráva obsahuje údaje a informace o krocích přijatých tímto hospodářským subjektem k plnění požadavků stanovených v článcích 49 a 50, včetně zjištění týkajících se závažných nepříznivých dopadů v kategoriích rizik uvedených na seznamu v příloze X bodě 2 a informací o tom, jak byly vyřešeny, a obsahuje také souhrnnou zprávu o ověřeních třetí stranou v souladu s článkem 51, včetně názvu oznámeného subjektu, při náležitém zohlednění obchodního tajemství a dalších otázek týkajících se hospodářské soutěže, přičemž všechny tyto údaje a informace jsou sděleny způsobem, který je pro konečné uživatele snadno srozumitelný, a jasně identifikují dotčené baterie. Tato zpráva rovněž případně zahrnuje otázku přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v souvislosti se získáváním a zpracováním surovin přítomných v bateriích a obchodováním s nimi.

4.   Může-li hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 prokázat, že suroviny uvedené na seznamu v příloze X bodě 1, které jsou přítomny v baterii, pocházejí z recyklovaných zdrojů, své patřičně podrobné závěry zveřejní, přičemž náležitě zohlední obchodní tajemství a další otázky týkající se hospodářské soutěže.

1.   Vlády, průmyslová sdružení a uskupení zainteresovaných organizací, které vyvinuly systémy náležité péče a uskutečňují nad nimi dohled (dále jen „vlastníci systémů“), mohou požádat, aby jejich systémy náležité péče uznala Komise. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví požadavky na informace, které má žádost o uznání obsahovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

2.   Pokud Komise na základě podkladů a informací poskytnutých podle odstavce 1 tohoto článku rozhodne, že systém náležité péče podle daného odstavce umožňuje, aby hospodářské subjekty plnily požadavky stanovené v článcích 48, 49, 50 a 52, přijme prováděcí akt, jímž tento systém uzná za rovnocenný požadavkům stanoveným v tomto nařízení. Před přijetím tohoto prováděcího aktu je konzultováno Středisko OECD pro odpovědné chování podniků. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

Při rozhodování o tom, zda systém náležité péče uzná, zohlední Komise různou praxi v odvětví, kterou tento systém pokrývá, a přístup založený na posouzení rizik a metodu, které tento systém používá k určení rizik.

3.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, které stanoví kritéria a metodiku, podle níž má Komise v souladu s odstavcem 2 tohoto článku určit, zda systémy náležité péče hospodářským subjektům umožňují splnit požadavky stanovené v článcích 48, 49, 50 a 52. V případě potřeby Komise rovněž pravidelně ověřuje, zda uznané systémy náležité péče nadále splňují kritéria, která vedla k rozhodnutí o uznání rovnocennosti přijatému podle odstavce 2 tohoto článku.

4.   Vlastník systému náležité péče, který byl v souladu s odstavcem 2 uznán za rovnocenný, Komisi neprodleně uvědomí o jakýchkoli změnách nebo aktualizacích tohoto systému. Komise posoudí, zda mají tyto změny nebo aktualizace vliv na uznání rovnocennosti tohoto systému, a podnikne příslušné kroky.

5.   Existují-li důkazy o opakovaných nebo závažných případech, kdy hospodářské subjekty uplatňující systém uznaný v souladu s odstavcem 2 tohoto článku nesplnily požadavky stanovené v článcích 48, 49, 50 a 52, Komise po konzultaci s vlastníkem tohoto uznaného systému posoudí, zda tyto případy svědčí o nedostatcích systému.

6.   Pokud Komise zjistí, že došlo k nedodržení požadavků stanovených v článcích 48, 49, 50 a 52 nebo že má uznaný systém náležité péče nedostatky, může vlastníkovi systému poskytnout přiměřenou dobu na přijetí nápravných opatření.

7.   Pokud vlastník systému nezbytná nápravná opatření nepřijme nebo je odmítne přijmout a pokud Komise rozhodne, že nedodržení požadavků či nedostatky uvedené v odstavci 6 tohoto článku znemožňují hospodářskému subjektu podle čl. 48 odst. 1, který dotčený systém uplatňuje, dodržovat požadavky stanovené v článcích 48, 49, 50 a 52, či pokud opakované či závažné případy nedodržení požadavků ze strany hospodářských subjektů uplatňujících dotčený systém jsou zapříčiněny nedostatky tohoto systému, přijme Komise prováděcí akt, jímž tomuto systému uznání rovnocennosti odejme. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

8.   Komise vytvoří a průběžně aktualizuje registr uznaných systémů náležité péče. Tento registr je zveřejněn na internetu.

1.   Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů, které jsou odpovědné za povinnoste podle této kapitoly, zejména za kontrolu a ověřování toho, jak výrobci a organizace odpovědnosti výrobců splní své povinnosti podle této kapitoly.

2.   Každý členský stát může z řad příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 rovněž určit jedno kontaktní místo pro účely komunikace s Komisí podle odstavce 4.

3.   Členské státy stanoví podrobnosti o organizaci a činnosti příslušného orgánu nebo orgánů, včetně správních a procesních pravidel:

4.   Do 18. listopadu 2025 oznámí členské státy Komisi názvy a adresy příslušných orgánů určených podle odstavce 1. Členské státy Komisi bez zbytečného prodlení informují o všech změnách názvů nebo adres těchto příslušných orgánů.

1.   Členské státy zavedou registr výrobců, který slouží ke kontrole souladu výrobců s požadavky této kapitoly.

2.   Výrobci se zaregistrují v registru uvedeném v odstavci 1. Za tímto účelem předloží žádost o registraci v každém členském státě, ve kterém poprvé dodávají baterii na trh.

Výrobci podávají žádost o registraci prostřednictvím elektronického systému zpracování údajů uvedeného v odst. 9 písm. a).

Výrobci smějí na trh členského státu dodávat baterie, včetně baterií zabudovaných do zařízení, lehkých dopravních prostředků nebo jiných vozidel, pouze v případě, že jsou oni sami, nebo v případě schválení jejich zplnomocnění zástupci pro rozšířenou odpovědnost výrobce, v daném členském státě registrováni.

3.   Žádost o registraci obsahuje tyto informace:

4.   Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, uvedou se informace stanovené v písmenu d) uvedeného odstavce buď v žádosti o registraci podle odstavce 3 tohoto článku, nebo v žádosti o schválení podle článku 58. Taková žádost o schválení obsahuje alespoň informace o individuálním nebo kolektivním plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce.

5.   Členské státy mohou podle potřeby požádat o doplňující informace nebo dokumenty, aby mohly registr výrobců účinně využívat.

6.   Pokud výrobce jmenoval organizaci odpovědnosti výrobců v souladu s čl. 57 odst. 1, povinnosti podle tohoto článku plní obdobně tato organizace, není-li členským státem stanoveno jinak.

7.   Povinnosti podle tohoto článku může jménem výrobce splnit zplnomocněný zástupce pro rozšířenou odpovědnost výrobce.

Pokud povinnosti podle tohoto článku plní jménem výrobce zplnomocněný zástupce pro rozšířenou odpovědnost výrobce, který zastupuje více než jednoho výrobce, poskytne tento zplnomocněný zástupce kromě informací požadovaných podle odstavce 3 odděleně také název a kontaktní údaje každého ze zastoupených výrobců.

8.   Členský stát může rozhodnout, že postup registrace podle tohoto článku a postup schválení podle článku 58 tvoří jeden postup, pokud žádost splňuje požadavky stanovené v odstavcích 3 až 7 tohoto článku.

9.   Příslušný orgán:

10.   Příslušný orgán může:

11.   Příslušný orgán může registraci výrobce zamítnout nebo zrušit, pokud informace uvedené v odstavci 3 a související doklady nejsou poskytnuty nebo nejsou dostatečné, nebo pokud výrobce již nesplňuje požadavky stanovené v odst. 3 písm. d).

Příslušný orgán zruší registraci výrobce, pokud přestal existovat.

12.   Výrobce nebo případně zplnomocněný zástupce pro rozšířenou odpovědnost výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců jmenovanájménem výrobců, jež zastupuje, oznámí bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu veškeré změny týkající se informací obsažených v registraci a jakékoli trvalé ukončení dodávek baterií uvedených v registraci na trh na území členského státu.

13.   Nejsou-li informace v registru výrobců veřejně přístupné, členské státy zajistí, aby byl poskytovatelům online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s výrobci smlouvy na dálku, poskytnut k informacím v registru bezplatný přístup.

1.   Výrobci baterií mají rozšířenou odpovědnost výrobce za baterie, které dodávají na území členského státu na trh poprvé. Tito výrobci musí být v souladu s požadavky článků 8 a 8a směrnice 2008/98/ES a této kapitoly.

2.   Hospodářský subjekt, který poprvé dodává na trh na území členského státu baterii, která je výsledkem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití nebo repase, se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce takové baterie a nese rozšířenou odpovědnost výrobce.

3.   Výrobce vymezený čl. 3 bodem 47 písm. d) jmenuje v každém členském státě, ve kterém baterie prodává, zplnomocněného zástupce pro rozšířenou odpovědnost výrobce. Toto jmenování se provádí na základě písemného mandátu.

4.   Finanční příspěvky hrazené výrobcem pokrývají následující náklady na výrobky, které výrobce dodává v dotčeném členském státě na trh:

5.   V případě dodávání baterií, které byly předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití nebo repase, mohou výrobci původních baterií i výrobci baterií, které jsou uvedeny na trh v důsledku těchto postupů, zavést a upravit mechanismus sdílení nákladů pro náklady uvedené v odst. 4 písm. a), c) a d), založený na skutečném rozdělení nákladů mezi různé výrobce.

Pokud se na baterii uvedenou v odstavci 2 vztahuje více než jedna rozšířená odpovědnost výrobce, první výrobce, který předmětnou baterii dodává na trh, nenese v důsledku mechanismu sdílení nákladů uvedeného v prvním pododstavci dodatečné náklady.

Komise usnadní výměnu informací a sdílení osvědčených postupů týkajících se těchto mechanismů sdílení nákladů mezi členskými státy.

1.   Výrobci mohou jmenovat organizaci odpovědnosti výrobců schválenou v souladu s článkem 58, aby jejich jménem plnila povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce. Členské státy mohou přijmout opatření vedoucí k povinnému jmenování organizace odpovědnosti výrobců. Tato opatření jsou odůvodněna na základě zvláštních charakteristik dané kategorie baterií uváděných na trh a souvisejících charakteristik nakládání s odpady.

2.   V případě kolektivního plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce organizace odpovědnosti výrobců zajistí rovné zacházení s výrobci bez ohledu na jejich původ nebo velikost, aniž by na výrobce malých množství baterií, včetně malých a středních podniků, byla kladena nepřiměřená zátěž. Rovněž zajistí, aby finanční příspěvky, které jim platí výrobci:

3.   Pokud je v členském státu schváleno více organizací odpovědnosti výrobců za účelem plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce jménem výrobců, zajistí tyto organizace, aby činnosti podle čl. 59 odst. 1, čl. 60 odst. 1 a čl. 61 odst. 1 byly pokryty na celém území členského státu. Členské státy určí příslušný orgán nebo jmenují nezávislou třetí stranu, aby zajistily, že organizace odpovědnosti výrobců plní své povinnosti koordinovaným způsobem.

4.   Organizace odpovědnosti výrobců zajistí důvěrnost údajů, jimiž disponují, pokud jde o chráněné obchodní informace nebo informace, které lze přímo přiřadit k jednotlivým výrobcům nebo jejich zplnomocněným zástupcům pro rozšířenou odpovědnost výrobce.

5.   Kromě informací uvedených v čl. 8a odst. 3 písm. e) směrnice 2008/98/ES zveřejní organizace odpovědnosti výrobců alespoň jednou ročně na svých internetových stránkách informace, kromě informací představujících obchodní a průmyslové tajemství, o úrovni tříděného sběru odpadních baterií, recyklační účinnosti a úrovních využití materiálů dosažených výrobci, kteří jmenovali organizaci odpovědnosti výrobců.

6.   Kromě informací uvedených v odstavci 5 zveřejní organizace odpovědnosti výrobců informace o postupu výběru provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady vybírané podle odstavce 8.

7.   Pokud je nezbytné zamezit narušení vnitřního trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt, jímž stanoví kritéria pro uplatňování odst. 2 písm. a) tohoto článku. Tento prováděcí akt se nesmí týkat přesného určení výše příspěvků a přijme se přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

8.   Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady podléhají nediskriminačnímu postupu výběru prováděnému výrobci nebo organizacemi odpovědnosti výrobců na základě transparentních zadávacích kritérií, který nepředstavuje nepřiměřenou zátěž pro malé a střední podniky.

1.   Výrobce, v případě individuálního plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce, a organizace odpovědnosti výrobců jmenované v případě kolektivního plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce požádají příslušný orgán o schválení plnění rozšířené odpovědnosti výrobce.

2.   Schválení se udělí pouze v případě, prokáže-li se:

3.   Členské státy do svých opatření, kterými se stanoví správní a procesní pravidla uvedená v čl. 54 odst. 3 písm. b), zahrnou podrobnosti postupu schvalování, který se může lišit podle toho, zda se jedná o individuální nebo kolektivní plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce, a způsoby ověřování souladu výrobců nebo organizací odpovědnosti výrobců, včetně informací, které mají za tímto účelem výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců poskytovat. Postup schválení zahrnuje požadavek na ověření opatření zavedených s cílem zajistit soulad s požadavky stanovenými v čl. 59 odst. 1 a 2 a čl. 60 odst. 1, 2 a 4 a časové rámce pro toto ověření, které nepřekročí 12 týdnů od předložení úplné dokumentace k žádosti. Ověření může provést nezávislý odborník, který vydá ověřovací zprávu o výsledku ověření.

4.   Výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců oznámí příslušnému orgánu bez zbytečného prodlení veškeré změny v informacích obsažených ve schválení, veškeré změny, které se týkají podmínek, za nichž bylo schválení uděleno, nebo trvalé ukončení činností.

5.   Mechanismus vlastní kontroly stanovený v čl. 8a odst. 3 písm. d) směrnice 2008/98/ES se provádí pravidelně, alespoň každé tři roky a na žádost příslušného orgánu, aby se ověřilo, zda jsou ustanovení uvedeného písmene dodržována a zda jsou nadále plněny podmínky schválení uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců předloží příslušnému orgánu na požádání zprávu o vlastní kontrole a v případě potřeby návrh plánu nápravných opatření. Aniž jsou dotčeny pravomoci podle odstavce 6 tohoto článku, může příslušný orgán ke zprávě o vlastní kontrole a k návrhu plánu nápravných opatření vznést připomínky a tyto připomínky sdělí výrobci nebo organizaci odpovědnosti výrobců. Výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců vypracují a provedou plán nápravných opatření vycházející z těchto připomínek.

6.   Příslušný orgán může rozhodnout o zrušení schválení, pokud nejsou splněny cíle sběru stanovené v čl. 59 odst. 3 nebo čl. 60 odst. 3 nebo pokud výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců již nesplňují požadavky týkající se organizace sběru odpadních baterií a jejich zpracování nebo neplní povinnosti v souvislosti s podáváním zpráv příslušnému orgánu nebo oznamováním jakýchkoli změn, které se týkají podmínek schválení, nebo pokud ukončili činnost.

7.   Výrobce, v případě individuálního plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce, a organizace odpovědnosti výrobců jmenované v případě kolektivního plnění rozšířené odpovědnosti výrobce poskytnou záruku určenou na pokrytí nákladů souvisejících s operacemi nakládání s odpady, které nese výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců v případě neplnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce, a to i v případě trvalého ukončení činnosti nebo platební neschopnosti. Členský stát může stanovit další požadavky na tuto záruku. V případě státem provozované organizace odpovědnosti výrobců může být tato záruka poskytnuta jinak než samotnou organizací, přičemž může mít podobu veřejného fondu financovaného z poplatků výrobců, za který nese společnou a nerozdílnou odpovědnost členský stát, který tuto organizaci řídí.

1.   Výrobci přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, zajistí na území členského státu, ve kterém dodali přenosné baterie poprvé na trh, tříděný sběr všech odpadních přenosných baterií bez ohledu na jejich povahu, chemické složení, stav, značku nebo původ. Za tímto účelem tito výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců:

2.   Výrobci přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, zajistí, aby systém zpětného odběru a sběru odpadních přenosných baterií:

3.   Výrobci přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, dosahují a trvale zachovávají alespoň tyto cíle sběru odpadních přenosných baterií:

Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, vypočtou úroveň sběru uvedenou v tomto odstavci v souladu s přílohou XI.

4.   Koneční uživatelé musí mít možnost odkládat odpadní přenosné baterie ve sběrných místech uvedených v odst. 2 písm. a), aniž by jim byly účtovány poplatky nebo měli povinnost zakoupit novou baterii nebo mít přenosnou baterii zakoupenou od výrobců, kteří zřizují sběrná místa.

5.   Sběrná místa zřízená v souladu s odst. 2 písm. a) body i), iii) a iv) nepodléhají požadavkům na registraci nebo získání povolení podle směrnice 2008/98/ES.

6.   Členské státy mohou přijmout opatření, která vyžadují, aby sběrná místa uvedená v odst. 2 písm. a) tohoto článku mohla sbírat odpadní přenosné baterie pouze tehdy, pokud uzavřela smlouvu s výrobci nebo organizacemi odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1.

7.   Vzhledem k očekávanému vývoji na trhu a prodloužení předpokládané životnosti nabíjitelných přenosných baterií se s cílem lépe zachytit skutečný objem odpadních přenosných baterií, které jsou pro sběr k dispozici, je Komisi svěřena pravomoc přijmout do 18. srpna 2027 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění metodika pro výpočet úrovně sběru pro přenosné baterie uvedená v příloze XI a cíl sběru stanovený v odstavci 3 tohoto článku, aby byl tento cíl sběru přizpůsoben nové metodice a současně byly zachovány rovnocenné ambice a harmonogramy.

1.   Výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, zajistí na území členského státu, ve kterém dodávají baterie poprvé na trh, tříděný sběr všech odpadních baterií lehkých dopravních prostředků bez ohledu na jejich povahu, chemické složení, stav, značku nebo původ. Za tímto účelem tito výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců:

2.   Výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, zajistí, aby systém zpětného odběru a sběru odpadních baterií lehkých dopravních prostředků:

3.   Výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány podle čl. 57 odst. 1, dosahují a trvale zachovávají tyto cíle sběru odpadních baterií lehkých dopravních prostředků:

Výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, vypočtou úroveň sběru uvedenou v tomto odstavci v souladu s přílohou XI.

4.   Výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1:

5.   Koneční uživatelé musí mít možnost odkládat odpadní baterie lehkých dopravních prostředků ve sběrných místech uvedených v odst. 2 písm. a), aniž by jim byly účtovány poplatky nebo měli povinnost zakoupit novou baterii nebo mít baterii lehkého dopravního prostředku zakoupenou od výrobců, kteří zřizují sběrná místa.

6.   Sběrná místa zřízená v souladu s odst. 2 písm. a) body i), iii) a iv) nepodléhají požadavkům na registraci nebo získání povolení podle směrnice 2008/98/ES.

7.   Členské státy mohou přijmout opatření, která vyžadují, aby sběrná místa uvedená v odst. 2 písm. a) tohoto článku mohla sbírat odpadní baterie lehkých dopravních prostředků pouze tehdy, pokud uzavřela smlouvu s výrobci nebo organizacemi odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1.

8.   Vzhledem k očekávanému vývoji na trhu a prodloužení předpokládané životnosti baterií lehkých dopravních prostředků se s cílem lépe zachytit skutečný objem odpadních baterií lehkých dopravních prostředků, které jsou pro sběr k dispozici, je Komisi svěřena pravomoc přijmout do 18. srpna 2027 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění metodika pro výpočet úrovně sběru pro odpadní baterie lehkých dopravních prostředků uvedená v příloze XI a cíl sběru stanovený v odstavci 3 tohoto článku, aby byl tento cíl sběru přizpůsoben nové metodice a současně byly zachovány rovnocenné ambice a harmonogramy.

1.   Výrobci startovacích baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, provádějí bezplatný zpětný odběr a zajistí tříděný sběr všech odpadních startovacích baterií, odpadních průmyslových baterií a odpadních baterií elektrických vozidel, které dodali poprvé na trh na území dotyčného členského státu, a to bez ohledu na jejich povahu, chemické složení, stav, značku či původ příslušné kategorie, aniž by měl konečný uživatel povinnost zakoupit novou baterii nebo mít baterii zakoupenou od těchto výrobců. Za tímto účelem přijímají nazpět odpadní startovací baterie, odpadní průmyslové baterie a odpadní baterie elektrických vozidel od konečných uživatelů nebo ze systémů zpětného odběru a sběru, které zahrnují sběrná místa, která zřídili ve spolupráci s některým z těchto subjektů:

Členské státy mohou přijmout opatření, která vyžadují, aby subjekty uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) mohly sbírat odpadní startovací baterie, odpadní průmyslové baterie a odpadní baterie elektrických vozidel pouze tehdy, pokud uzavřely smlouvu s výrobci nebo organizacemi odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1.

Pokud odpadní průmyslové baterie vyžadují předchozí demontáž v prostorách soukromých, nekomerčních uživatelů, povinnost výrobce přijmout tyto odpadní baterie nazpět nesmí vést k tomu, že by tito uživatelé nesli náklady související s demontáží a sběrem těchto odpadních baterií.

2.   Opatření zpětného odběru zavedená v souladu s odstavcem 1 zahrnují celé území členského státu s přihlédnutím k počtu obyvatel a hustotě zalidnění, předpokládanému objemu odpadních startovacích baterií, odpadních průmyslových baterií a odpadních baterií elektrických vozidel a k přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele a neomezují se pouze na oblasti, kde jsou sběr odpadních startovacích baterií, odpadních průmyslových baterií a odpadních baterií elektrických vozidel a následné nakládání s nimi ziskové.

3.   Výrobci startovacích baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1:

4.   Subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) až d) tohoto článku mohou předat sebrané odpadní startovací baterie, odpadní průmyslové baterie a odpadní baterie elektrických vozidel provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady vybraným podle čl. 57 odst. 8 za účelem jejich zpracování v souladu s článkem 70. V takových případech se má za to, že povinnost výrobců podle odst. 3 písm. c) tohoto článku je splněna.

1.   Distributoři přijímají nazpět odpadní baterie od konečných uživatelů bezplatně, aniž by koneční uživatelé měli povinnost zakoupit novou baterii nebo aniž by novou baterii byli zakoupili, a to bez ohledu na chemické složení, značku nebo původ baterie, takto:

2.   Povinnost zpětného odběru stanovená v odstavci 1:

3.   Distributoři předávají odpadní baterie, které přijali nazpět, výrobcům nebo organizacím odpovědnosti výrobců, kteří jsou odpovědní za sběr těchto odpadních baterií v souladu s články 59, 60 a 61, nebo provozovateli zařízení pro nakládání s odpady vybranému podle čl. 57 odst. 8 za účelem jejich zpracování v souladu s článkem 70.

4.   Povinnosti podle tohoto článku se obdobně použijí na distributory dodávající konečným uživatelům baterie prostřednictvím smluv uzavřených na dálku. Tito distributoři zajistí dostatečný počet sběrných míst zahrnujících celé území členského státu, s přihlédnutím k počtu obyvatel a hustotě zalidnění, předpokládanému objemu odpadních přenosných baterií, odpadních baterií lehkých dopravních prostředků, odpadních startovacích baterií, odpadních průmyslových baterií a odpadních baterií elektrických vozidel a k přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele umožňující konečným uživatelům baterie vracet.

5.   V případě prodeje s dodáním distributoři konečnému uživateli nabídnou bezplatný zpětný odběr odpadních přenosných baterií, odpadních baterií lehkých dopravních prostředků, odpadních průmyslových baterií, odpadních startovacích baterií a odpadních baterií elektrických vozidel v místě dodání nebo v místním sběrném místě. Konečný uživatel je při objednání baterie informován o opatřeních pro zpětný odběr odpadní baterie.

6.   Pro účely souladu s čl. 30 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2022/2065 získají poskytovatelé online platforem spadajících do oblasti působnosti kapitoly III oddílu 4 uvedeného nařízení, kteří spotřebitelům umožňují uzavírat s výrobci smlouvy na dálku, od výrobců nabízejících spotřebitelům nacházejícím se v Unii baterie, včetně baterií zabudovaných do zařízení, lehkých dopravních prostředků nebo vozidel, tyto informace:

1.   Koneční uživatelé odkládají odpadní baterie odděleně od jiných toků odpadu, a to i od smíšeného komunálního odpadu.

2.   Koneční uživatelé odkládají odpadní baterie v určených sběrných místech pro tříděný sběr zřízených přímo výrobcem nebo organizací odpovědnosti výrobců v souladu s články 59, 60 a 61 nebo v souladu se zvláštními smlouvami, které výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců uzavřeli.

1.   Provozovatelé zařízení pro zpracování, na něž se vztahují směrnice 2000/53/ES nebo 2012/19/EU, předají odpadní baterie vzniklé zpracováním vozidel s ukončenou životností nebo odpadních elektrických a elektronických zařízení výrobcům příslušné kategorie baterií nebo organizacím odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady vybraným podle čl. 57 odst. 8 za účelem jejich zpracování v souladu s článkem 70.

2.   Provozovatelé zařízení pro zpracování uvedení v odstavci 1 vedou o těchto předávacích transakcích záznamy.

1.   Odpadní baterie pocházející od soukromých nekomerčních konečných uživatelů lze odkládat ve sběrných místech pro tříděný sběr zřízených orgány veřejné správy v oblasti nakládání s odpady.

2.   Orgány veřejné správy v oblasti nakládání s odpady zajistí, aby sebrané odpadní baterie byly zpracovány v souladu s článkem 70, a to buď:

1.   Dobrovolná sběrná místa pro odpadní přenosné baterie předávají sebrané odpadní přenosné baterie výrobcům přenosných baterií nebo třetím stranám jednajícím jejich jménem, včetně organizací odpovědnosti výrobců, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady vybraným podle čl. 57 odst. 8 za účelem jejich zpracování v souladu s článkem 70.

2.   Dobrovolná sběrná místa pro odpadní baterie lehkých dopravních prostředků předávají sebrané odpadní baterie lehkých dopravních prostředků výrobcům baterií lehkých dopravních prostředků nebo třetím stranám jednajícím jejich jménem, včetně organizací odpovědnosti výrobců, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady vybraným podle čl. 57 odst. 8 za účelem jejich zpracování v souladu s článkem 70.

1.   Členské státy mohou omezit možnost, aby distributoři, provozovatelé zařízení pro zpracování odpadů uvedení v článku 65, orgány veřejné správy v oblasti nakládání s odpady uvedené v článku 66 a dobrovolná sběrná místa uvedená v článku 67 předávali sebrané odpadní přenosné baterie a odpadní baterie lehkých dopravních prostředků buď výrobcům, nebo organizacím odpovědnosti výrobců, nebo provozovateli zařízení pro nakládání s odpady za účelem provedení zpracování v souladu s článkem 70. Členské státy zajistí, aby tato omezení neměla nepříznivý dopad na systémy sběru a recyklace.

2.   Členské státy mohou rovněž přijmout opatření, která orgánům veřejné správy v oblasti nakládání s odpady uvedeným v článku 66 umožní, aby prováděly jejich zpracování v souladu s článkem 70 samy.

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, dosáhli cílů sběru stanovených v čl. 59 odst. 3 prvním pododstavci písm. a), b) a c), pokud jde o odpadní přenosné baterie, a stanovených v čl. 60 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b), pokud jde o odpadní baterie lehkých dopravních prostředků.

2.   Členské státy zejména pravidelně, nejméně jednou ročně, kontrolují u výrobců nebo organizací odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, úrovně sběru, aby ověřily, zda výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců přijali vhodná opatření k dosažení cílů sběru stanovených v čl. 59 odst. 3 prvním pododstavci písm. a), b) a c), pokud jde o odpadní přenosné baterie, a v čl. 60 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b), pokud jde o odpadní baterie lehkých dopravních prostředků. Tato kontrola vychází zejména z informací oznámených příslušným orgánům v souladu s článkem 75 a zahrnuje ověření těchto informací a toho, zda výrobce dodržel metodiku výpočtu stanovenou v příloze XI, a z výsledků průzkumu složení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku a veškerých dalších informací, které má členský stát k dispozici.

3.   Pokud členský stát na základě kontroly uvedené v odstavci 2 tohoto článku zjistí, že výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byla jmenována v souladu s čl. 57 odst. 1, nepřijali opatření v souladu s dosažením cílů sběru stanovených v čl. 59 odst. 3 prvním pododstavci písm. a), b) a c), pokud jde o odpadní přenosné baterie, nebo stanovených v čl. 60 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b), pokud jde o odpadní baterie lehkých dopravních prostředků, požádá příslušný orgán dotčeného členského státu daného výrobce nebo organizaci odpovědnosti výrobců, aby případně přijali vhodná nápravná opatření k zajištění toho, aby mohli dosáhnout cílů sběru stanovených v těchto dvou uvedených článcích.

4.   Aniž je dotčen mechanismus vlastní kontroly podle čl. 58 odst. 5, výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byla jmenována v souladu s čl. 57 odst. 1, předloží příslušnému orgánu do tří měsíců od žádosti příslušného orgánu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku návrh plánu nápravných opatření. Uvedený příslušný orgán může k návrhu plánu vznést připomínky a sdělit tyto připomínky výrobci nebo organizaci odpovědnosti výrobců do jednoho měsíce od obdržení návrhu plánu nápravných opatření.

Pokud příslušný orgán sdělí své připomínky k návrhu plánu nápravných opatření, vypracují výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců do jednoho měsíce od obdržení těchto připomínek plán nápravných opatření zohledňující tyto připomínky a odpovídajícím způsobem jej provedou.

Při hodnocení toho, zda jsou nadále plněny podmínky registrace stanovené v článku 55 a případně podmínky schválení stanovené v článku 58, se zohlední obsah plánu nápravných opatření a jeho dodržování ze strany výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců.

5.   Do 1. ledna 2026 a poté každých pět let provádějí členské státy průzkum složení sebraného smíšeného komunálního odpadu a toků odpadních elektrických a elektronických zařízení za předchozí kalendářní rok, aby určily, jaký je v nich podíl odpadních přenosných baterií a baterií lehkých dopravních prostředků. Na základě těchto průzkumů mohou příslušné orgány požadovat, aby výrobci přenosných baterií, výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo příslušné organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, přijali nápravná opatření s cílem rozšířit svou síť zapojených sběrných míst a uskutečnili informační kampaně v souladu s čl. 74 odst. 1.

1.   Sebrané odpadní baterie nelze odstraňovat ani použít v procesech energetického využití.

2.   Aniž je dotčena směrnice 2010/75/EU, povolená zařízení zajistí, aby zpracování odpadních baterií bylo v souladu přinejmenším s přílohou XII částí A tohoto nařízení a s nejlepšími dostupnými technikami definovanými v čl. 3 bodě 10 směrnice 2010/75/EU.

3.   Pokud jsou sebrané baterie stále ještě zabudované v odpadním zařízení, odpadním lehkém dopravním prostředku nebo vozidle s ukončenou životností, vyjmou se z odpadního zařízení, odpadního lehkého dopravního prostředku nebo vozidla s ukončenou životností v souladu s případnými požadavky stanovenými ve směrnici 2000/53/ES nebo 2012/19/EU.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění požadavky na zpracování odpadních baterií stanovené v příloze XII části A s ohledem na technický a vědecký pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady.

5.   Členské státy mohou zřídit systémy pobídek pro hospodářské subjekty, které dosahují vyšších hodnot, než jsou cíle stanovené v příloze XII části B pro recyklační účinnost a v části C pro materiálové využití.

1.   Každé povolené zařízení zajistí, aby všechny odpadní baterie, které byly tomuto zařízení dodány, byly přijaty a prošly přípravou k opětovnému použití, pro nové využití nebo k recyklaci.

2.   Subjekty provádějící recyklaci zajistí, aby recyklace dosáhla cílů recyklační účinnosti stanovených v příloze XII části B a cílů materiálového využití stanovených v části C téže přílohy.

3.   Úrovně recyklační účinnosti a materiálového využití se vypočítají v souladu s pravidly stanovenými v aktu v přenesené pravomoci, který bude přijat podle odstavce 4 tohoto článku.

4.   Komise do 18. února 2025 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž doplní toto nařízení stanovením metodiky pro výpočet a ověřování úrovně recyklační účinnosti a materiálového využití v souladu s přílohou XII částí A vymezením formátu dokumentace.

5.   Do 18. srpna 2026 a poté nejméně každých pět let Komise posoudí, zda je vzhledem k vývoji na trhu – zejména pokud jde o bateriové technologie ovlivňující druh zpětně získaných materiálů a pokud jde o stávající a předpokládanou dostupnost kobaltu, mědi, olova, lithia či niklu nebo jejich nedostatek – a s ohledem na technický a vědecký pokrok vhodné revidovat cíl recyklační účinnosti stanovený v příloze XII části B a cíl materiálového využití stanovený v části C téže přílohy. Je-li to na základě tohoto posouzení odůvodněné a vhodné, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž se mění cíle recyklační účinnosti stanovené v příloze XII části B a cíle materiálového využití stanovené v části C téže přílohy.

6.   Je-li to vhodné vzhledem k vývoji na trhu, který má dopad na druh materiálů, které lze zpětně získat, a s ohledem na technický a vědecký pokrok, včetně vznikajících nových technologií v oblasti nakládání s odpady, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění příloha XII část C doplněním dalších materiálů se specifickými cíli materiálového využití pro každý konkrétní materiál a příloha XII část B doplněním dalších chemikálií baterií s konkrétními cíli recyklační účinnosti.

1.   Zpracování může být prováděno mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii za předpokladu, že přeprava odpadních baterií či jejich frakcí je v souladu s nařízeními (ES) č. 1013/2006 a (ES) č. 1418/2007.

2.   V zájmu rozlišování mezi použitými bateriemi a odpadními bateriemi mohou příslušné orgány členských států kontrolovat přepravu použitých baterií, u nichž existuje podezření, že se jedná o odpadní baterie, z hlediska souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze XIV a odpovídajícím způsobem tuto přepravu monitorovat.

Pokud příslušné orgány v členském státě zjistí, že zamýšlená zásilka použitých baterií sestává z odpadních baterií, mohou být náklady na vhodné analýzy, kontroly a skladování použitých baterií, u nichž existuje podezření, že se jedná o odpad, účtovány výrobcům příslušné kategorie baterií, třetím stranám jednajícím jejich jménem nebo jiným osobám, které zařizují přepravu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se doplňují minimální požadavky stanovené v příloze XIV, zejména pokud jde o technický stav, s cílem rozlišovat mezi přepravou použitých baterií a odpadních baterií.

3.   Odpadní baterie nebo jejich frakce vyvážené z Unie v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se započítávají do plnění povinností, účinnosti a cílů stanovených v článcích 70 a 71 pouze tehdy, pokud vývozce odpadních baterií nebo jejich frakcí předloží doklady schválené příslušným orgánem místa určení, že zpracování proběhlo za podmínek, které jsou rovnocenné podmínkám vyžadovaným tímto nařízením a jsou v souladu s jinými právními předpisy Unie týkajícími se lidského zdraví a ochrany životního prostředí.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jímž se stanoví podrobná pravidla doplňující pravidla obsažená v odstavci 3 tohoto článku stanovením kritérií pro posuzování rovnocenných podmínek.

1.   S cílem zdokumentovat, že odpadní baterie lehkých dopravních prostředků, odpadní průmyslová baterie a odpadní baterie elektrických vozidel, které jsou předmětem přípravy k opětovnému použití nebo přípravy pro nové využití, již nejsou odpadem, držitel baterie na žádost příslušného orgánu:

2.   Informace uvedené v odst. 1 písm. a) se zpřístupní konečným uživatelům a třetím stranám, které jednají jejich jménem, za rovných podmínek v rámci dokumentace přiložené k baterii uvedené v odstavci 1 při jejím uvedení na trh nebo do provozu.

3.   Poskytováním informací podle odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávání důvěrnosti obchodně citlivých informací podle příslušných právních předpisů Unie a vnitrostátního práva.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt, jímž stanoví podrobné technické požadavky a požadavky na ověřování, které musí odpadní baterie lehkých dopravních prostředků, odpadní průmyslové baterie nebo odpadní baterie elektrických vozidel splňovat, aby přestaly být odpadem. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

1.   Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, zpřístupňují konečným uživatelům a distributorům následující informace týkající se předcházení vzniku odpadních baterií a nakládání s nimi, pokud jde o kategorie baterií, jež dodávají na území členského státu, a to nad rámec zpřístupnění informací uvedených v čl. 8a odst. 2 směrnice 2008/98/ES:

Tyto informace se zpřístupňují:

2.   Výrobci zpřístupní distributorům a provozovatelům uvedeným v článcích 62, 65 a 66 a dalším provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí přípravu k opětovnému použití, přípravu pro nové využití nebo zpracování, informace týkající se bezpečnostních a ochranných opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci, která se vztahují na uskladnění a sběr odpadních baterií.

3.   Od okamžiku, kdy je baterie dodána na území členského státu, výrobci na požádání a zdarma elektronicky zpřístupní provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí přípravu k opětovnému použití, přípravu pro nové využití nebo zpracování, tyto informace specifické pro každý model baterie, které se týkají náležitého zpracování odpadních baterií způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud je tito provozovatelé potřebují k provádění těchto činností:

V rámci informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) se identifikují složky a materiály a umístění všech nebezpečných látek v baterii, pokud to provozovatelé provádějící činnosti přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití nebo zpracování potřebují ke splnění požadavků tohoto nařízení.

Tyto informace se zpřístupní v jazyce nebo jazycích, kterým provozovatelé uvedení v prvním pododstavci snadno porozumí a které stanoví členský stát, v němž má být baterie uvedena na trh.

4.   Distributoři, kteří dodávají baterie konečným uživatelům, trvale poskytují ve svých maloobchodních prostorách, a to snadno přístupným a jasně viditelným způsobem, a případně prostřednictvím svých on-line platforem konečným uživatelům baterií informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a informace o tom, jak mohou koneční uživatelé bezplatně vrátit odpadní baterie do příslušných sběrných míst zřízených v maloobchodních prodejnách nebo jménem dané online platformy. Tato povinnost je omezena na kategorie baterií, které distributor nebo maloobchodník má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie.

Distributoři poskytnou informace uvedené v odstavcích 1 a 2 rovněž v případě, že prodávají své výrobky prostřednictvím online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku.

5.   Informace o nákladech hrazených výrobcem podle čl. 56 odst. 4 písm. a) až d) jsou konečnému uživateli poskytnuty k nahlédnutí samostatně v místě prodeje nové baterie.

6.   Výrobci příslušných kategorií baterií nebo organizace odpovědnosti výrobců vedou kampaně na zvyšování povědomí a nabízejí pobídky, aby konečné uživatele povzbudili k odkládání odpadních baterií způsobem, který je v souladu s informacemi poskytovanými konečným uživatelům o předcházení vzniku odpadních baterií a nakládání s nimi v souladu s odstavcem 1.

7.   Pokud jsou informace podle tohoto článku poskytovány konečným uživatelům veřejně, je zachována důvěrnost obchodně citlivých informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

1.   Výrobci přenosných baterií a výrobci baterií lehkých dopravních prostředků nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok alespoň tyto informace podle chemického složení a kategorie baterií a odpadních baterií:

Pokud provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady jiní než výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, sbírají odpadní přenosné baterie nebo odpadní baterie lehkých dopravních prostředků od distributorů nebo jiných sběrných míst pro odpadní přenosné baterie nebo odpadní baterie lehkých dopravních prostředků, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok zprávu o množství sebraných odpadních přenosných baterií a odpadních baterií lehkých dopravních prostředků podle jejich chemického složení.

2.   Výrobci startovacích baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení a kategorie odpadních baterií:

3.   Pokud provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady sbírají odpadní baterie od distributorů nebo od jiných míst sběru odpadních startovacích baterií, odpadních průmyslových baterií a odpadních baterií elektrických vozidel nebo od konečných uživatelů, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení a kategorií odpadních baterií:

4.   Informace uvedené v odst. 1 písm. a) až g) tohoto článku zahrnují informace o bateriích zabudované do vozidel a zařízení a o odpadních bateriích vyjmutých z vozidel a zařízení v souladu s článkem 65.

5.   Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady provádějící zpracování a subjekty provádějící recyklaci podávají příslušným orgánům členského státu, v němž dochází ke zpracování odpadních baterií, za každý kalendářní rok a podle jednotlivých členských států, v nichž byly odpadní baterie sebrány, tyto informace:

Zpráva o recyklační účinnosti a materiálovém využití zahrnuje všechny jednotlivé kroky recyklace a všechny příslušné výstupní frakce. Pokud jsou postupy recyklace prováděny ve více než jednom zařízení, je za shromáždění informací a jejich předání příslušným orgánům odpovědný první subjekt provádějící recyklaci.

Příslušný orgán členského státu, v němž probíhá zpracování odpadních baterií, poskytne informace uvedené v tomto odstavci příslušnému orgánu členského státu, v němž byly baterie sebrány, pokud jde o dva různé státy.

Odpadní baterie odeslané do jiného členského státu ke zpracování v tomto jiném členském státě zahrne do údajů o recyklační účinnosti a materiálovém využití a k dosažení cílů stanovených v příloze XII je započítá členský stát, v němž byl tento odpad sebrán.

6.   Pokud držitelé odpadu jiní než držitelé uvedení v odstavci 5 vyvážejí baterie ke zpracování, předávají příslušným orgánům členských států, kde se nacházejí, údaje týkající se množství odpadních baterií sebraných prostřednictvím tříděného sběru a vyvezených ke zpracování a údaje podle odst. 5 písm. b) a c).

7.   Výrobci nebo organizace odpovědnosti výrobců, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 57 odst. 1, provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady a držitelé odpadů uvedení v tomto článku podají zprávu před uplynutím šesti měsíců od konce vykazovaného roku, za který byly údaje shromážděny. První sledované období se týká prvního úplného kalendářního roku ode dne vstupu v platnost prováděcího aktu, který v souladu s čl. 76 odst. 5 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi.

8.   Příslušné orgány vytvoří elektronické systémy, jejichž prostřednictvím jsou jim předkládány údaje, a stanoví formáty, které se mají používat.

9.   Členské státy mohou příslušným orgánům povolit, aby si vyžádaly jakékoli další informace nezbytné k zajištění spolehlivosti předložených údajů.

1.   Členské státy zveřejní v souhrnné podobě za každý kalendářní rok ve formátu stanoveném Komisí v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 5 následující údaje týkající se přenosných baterií, baterií lehkých dopravních prostředků, startovacích baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel podle kategorií baterií a jejich chemického složení:

Členské státy zpřístupní tyto údaje do 18 měsíců od uplynutí vykazovaného roku, za který byly údaje shromážděny. Zveřejní tyto údaje elektronicky ve formátu stanoveném Komisí v souladu s odstavcem 5, s použitím snadno přístupných datových služeb. Tyto údaje jsou ve formátu umožňujícím strojové čtení, třídění a vyhledávání a dodržují otevřené standardy pro užití třetí stranou. Jakmile jsou údaje uvedené v prvním pododstavci zpřístupněny, členské státy to oznámí Komisi.

První vykazované období se týká prvního úplného kalendářního roku po vstupu v platnost prováděcího aktu, který v souladu s odstavcem 5 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi.

Vedle povinností podle směrnic 2000/53/ES a 2012/19/EU údaje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto článku zahrnují baterie zabudované do vozidel a zařízení a odpadní baterie vyjmuté z těchto vozidel a zařízení v souladu s článkem 65.

2.   Zprávy o recyklační účinnosti a materiálovém využití podle odst. 1 prvním pododstavci písm. d) zahrnují všechny jednotlivé kroky recyklace a všechny příslušné výstupní frakce.

3.   K údajům, jež členské státy předkládají v souladu s tímto článkem, se připojí zpráva o kontrole kvality, která má být předložena ve formátu stanoveném Komisí v souladu s odstavcem 5.

4.   Komise shromáždí informace zpřístupněné v souladu s tímto článkem a přezkoumá je. Zveřejní zprávu, která posoudí organizaci sběru údajů, zdroje údajů, metodiku použitou v členských státech a úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Uvedené posouzení může zahrnovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Zpráva se vypracuje do 6 měsíců od prvního předložení údajů členskými státy a poté každé čtyři roky.

5.   Do 18. srpna 2025 přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví formát pro údaje a informace, jež mají být Komisi oznámeny, jakož i metody posuzování a provozní podmínky související se sběrem a zpracováním odpadních baterií pro účely odstavců 1 a 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

1.   Od 18. února 2027 mají každá baterie lehkého dopravního prostředku, každá průmyslová baterie s kapacitou vyšší než 2 kWh a každá baterie elektrického vozidla, které jsou uvedeny na trh nebo do provozu, elektronický záznam (dále jen „pas baterie“).

2.   Pas baterie obsahuje informace týkající se modelu baterie a konkrétní informace týkající se jednotlivých baterií, včetně informací vyplývajících z používání těchto baterií, jak je uvedeno v příloze XIII.

V pasu baterie jsou uvedeny tyto informace:

Účely přístupu k informacím a jejich zpracování podle druhého pododstavce písm. c):

Informace uvedené v druhém pododstavci se uvedou v pasu baterie v rozsahu použitelném pro uvedenou kategorii nebo podkategorii předmětné baterie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění příloha XIII, pokud jde o informace, které je třeba uvést v pasu baterie, s ohledem na technický a vědecký pokrok.

3.   Pas baterie je dostupný prostřednictvím kódu QR uvedeného čl. 13 odst. 6, který odkazuje na jedinečný identifikační kód přiřazený baterii hospodářským subjektem uvádějícím baterii na trh.

Kód QR a jedinečný identifikační kód jsou v souladu s normami ISO/IEC 15459-1:2014, 15459-2:2015, 15459-3:2014, 15459-4:2014, 15459-5:2014 a 15459-6:2014 nebo s jim rovnocennými normami.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž se mění druhý pododstavec tohoto odstavce s ohledem na technický a vědecký pokrok nahrazením norem uvedených v dotčeném pododstavci nebo doplněním dalších evropských nebo mezinárodních norem, s nimiž jsou kód QR a jedinečný identifikační kód v souladu.

4.   Hospodářský subjekt uvádějící baterii na trh zajistí, aby informace uvedené v pasu baterie byly přesné, úplné a aktuální. Může písemně pověřit jakýkoli jiný subjekt, aby jednal jeho jménem.

5.   Všechny informace uvedené v pasu baterie vycházejí z otevřených norem a jsou v interoperabilním formátu, přenositelné prostřednictvím otevřené interoperabilní sítě pro výměnu údajů bez uzamčení, strojově čitelné, strukturované a prohledávatelné a jsou v souladu se základními požadavky stanovenými v článku 78.

6.   Přístup k informacím obsaženým v pasu baterie je regulován v souladu se základními požadavky stanovenými v článku 78.

7.   V případě baterie, která byla předmětem přípravy k opětovnému použití, přípravy pro nové využití, nového využití či repase, přechází odpovědnost za splnění povinností podle odstavce 4 tohoto článku na hospodářský subjekt, který dotčenou baterii uvedl na trh nebo do provozu. Taková baterie má nový pas baterie, který odkazuje na pas nebo pasy původní baterie nebo baterií.

Dojde-li ke změně statusu baterie na odpadní baterii, odpovědnost za plnění povinností podle odstavce 4 tohoto článku přechází buď na výrobce, nebo na organizaci odpovědnosti výrobců, pokud byla jmenována v souladu s čl. 57 odst. 1, nebo na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady vybraného v souladu s čl. 57 odst. 8.

8.   Po recyklaci baterie pas baterie zanikne.

9.   Do 18. srpna 2026 přijme Komise prováděcí akty, jimiž upřesní, které osoby mají být pro účely odst. 2 písm. c) tohoto článku považovány za osoby s oprávněným zájmem, jak je uvedeno v příloze XIII bodech 2 a 4, ke kterým informacím zmíněným v uvedených bodech mají mít přístup a do jaké míry mohou tyto informace stahovat, sdílet, zveřejňovat a opakovaně používat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

Osoby uvedené v odst. 2 písm. c) se upřesňují a skutečnost, do jaké míry mohou stahovat, sdílet, zveřejňovat a opakovaně používat informace uvedené v příloze XIII bodech 2 a 4, se určuje na základě těchto kritérií:

1.   Aniž je dotčen článek 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečný důvod se domnívat, že baterie, na niž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko pro lidské zdraví či bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, provedou hodnocení, zda dotčená baterie splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením.

Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že baterie nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením (dále jen „nevyhovující baterie“), neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgány dozoru nad trhem a která je úměrná povaze rizika, přijal všechna vhodná nápravná opatření za účelem uvedení této baterie do souladu s těmito požadavky, nebo za účelem jejího stažení z trhu nebo z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o tom informují příslušný oznámený subjekt.

2.   Orgány dozoru nad trhem informují o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout, Komisi a ostatní členské státy.

3.   Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech nevyhovujících baterií, které dodal na trh v celé Unii.

4.   Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci přiměřená nápravná opatření nepřijme, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání nevyhovujících baterií na trh daného členského státu nebo tyto baterie stáhnout z trhu či z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o těchto opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.   Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovující baterie, údaje o původu této baterie, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

6.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčené baterie, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.   Pokud do tří měsíců od obdržení informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému orgány dozoru nad trhem, považuje se uvedené opatření za opodstatněné.

8.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s nevyhovující baterií neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je stažení nevyhovující baterie z trhu.

1.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 79 odst. 4, 6 a 7 vzneseny námitky proti opatření přijatému orgány dozoru nad trhem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Komise usiluje o to, aby toto hodnocení dokončila do jednoho měsíce.

Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise přijme prováděcí akt, jímž určí, zda je vnitrostátní opatření opodstatněné, či nikoli. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

2.   Prováděcí akt Komise uvedený v odst. 1 druhém pododstavci je určen všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za opodstatněné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla nevyhovující baterie stažena z jejich trhu, a informují o tom Komisi.

Je-li vnitrostátní opatření považováno za neopodstatněné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za opodstatněné a je-li nesoulad baterie přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách podle článku 15 tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

4.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za opodstatněné a je-li nesoulad baterie přisuzován nedostatkům ve společných specifikacích podle článku 16, Komise neprodleně přijme prováděcí akt, jímž dotčené společné specifikace změní nebo zruší. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

1.   Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 79 odst. 1 zjistí, že ačkoli je baterie v souladu s články 6 až 10, 12, 13 a 14, představuje riziko pro lidské zdraví nebo bezpečnost osob, ochranu majetku nebo životní prostředí (dále jen „vyhovující baterie, která představuje riziko“), neprodleně vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgány dozoru nad trhem a která je úměrná povaze rizika, přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby vyhovující baterie, která představuje riziko, při dodání na trh již toto riziko nadále nepředstavovala, nebo aby danou baterii stáhl z trhu nebo z oběhu.

2.   Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata nápravná opatření ohledně všech vyhovujících baterií, které představují riziko, které dodal na trh v celé Unii.

3.   Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, informuje členský stát neprodleně Komisi a ostatní členské státy. Tato informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci vyhovujících baterií, které představují riziko, údaje o původu a dodavatelském řetězci těchto baterií, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

4.   Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt, jímž určí, zda je vnitrostátní opatření opodstatněné, či nikoli, a v případě nutnosti se v něm navrhnou vhodná opatření. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 3.

5.   V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany lidského zdraví a bezpečnosti osob a ochrany majetku nebo životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 90 odst. 4 okamžitě použitelný prováděcí akt.

6.   Prováděcí akty Komise uvedené v odstavcích 4 a 5 jsou určeny všem členským státům a Komise je neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

1.   Aniž je dotčen článek 79, pokud členský stát dojde k jednomu z těchto zjištění, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby nesoulad odstranil:

2.   Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření, jimiž omezí nebo zakáže dodávání baterie na trh, nebo zajistí, aby byla baterie stažena z trhu nebo z oběhu.

1.   Pokud členský stát zjistí, že hospodářský subjekt neplní své povinnosti náležité péče stanovené v článcích 48, 49 a 50, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby daný nesoulad odstranil.

2.   Pokud neplnění povinností uvedené v odstavci 1 nadále trvá a pokud není k dispozici žádný jiný účinný prostředek, který by nesoulad odstranil, přijme dotčený členský stát všechna vhodná opatření, jimiž omezí nebo zakáže, aby baterie, které na trh dodal hospodářský subjekt zmíněný v odstavci 1, byly dodávány na trh, a pokud je neplnění povinností závažné, zajistí jejich stažení z trhu nebo z oběhu.

1.   Veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU nebo čl. 3 bodu 1 směrnice 2014/25/EU nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky obsahující baterie v situacích, na něž se uvedené směrnice vztahují, zohlední dopady těchto baterií na životní prostředí během celého jejich životního cyklu s cílem zajistit, aby byly tyto dopady omezeny na minimum.

2.   Po uplynutí 12 měsíců ode dne vstupu v platnost prvního aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 3 tohoto článku, který stanoví kritéria pro zadávání, se povinnost stanovená v odstavci 1 tohoto článku plní prostřednictvím uplatňování daných kritérií. Všechna zadávací řízení uskutečněná veřejnými zadavateli nebo zadavateli, která se týkají nákupu baterií nebo výrobků obsahujících baterie, které spadají do oblasti působnosti článků 7 až 10, učiní v technických specifikacích a kritériích pro zadávání odkaz na uvedený první akt v přenesené pravomoci, aby se zajistilo, že se vybírají baterie nebo výrobky obsahující baterie, které během svého životního cyklu vykazují výrazně nižší dopady na životní prostředí.

3.   Komise 12 měsíců po přijetí posledního z aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 7 odst. 2 čtvrtém pododstavci písm. a), čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 5 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, jimiž doplní toto nařízení stanovením kritérií pro zadávání pro zadávací řízení na baterie nebo výrobky obsahující baterie, která vycházejí z požadavků na udržitelnost stanovených v článcích 7 až 10.

1.   Pokud se Komise domnívá, že používání určité látky při výrobě baterií nebo přítomnost určité látky v bateriích při jejich uvedení na trh nebo během následujících fází jejich životního cyklu, a to i během nového využití nebo zpracování odpadních baterií, představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, které není pod náležitou kontrolou a je třeba ho řešit na úrovni Unie, požádá agenturu, aby vypracovala dokumentaci pro omezení, která odpovídá požadavkům přílohy XV nařízení (ES) č. 1907/2006. Tato dokumentace pro omezení zahrnuje socioekonomické posouzení včetně analýzy alternativ.

2.   Do 12 měsíců od obdržení žádosti Komise uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a pokud dokumentace pro omezení vypracovaná agenturou podle uvedeného odstavce prokáže, že kromě všech již přijatých opatření je nezbytné rovněž opatření na úrovni Unie, agentura navrhne omezení s cílem zahájit řízení popsané v odstavcích 4 až 9 tohoto článku a v článcích 87 a 88.

3.   Pokud se členský stát domnívá, že používání určité látky při výrobě baterií nebo přítomnost určité látky v bateriích při jejich uvedení na trh nebo během následujících fází jejich životního cyklu, a to i během nového využití nebo zpracování odpadních baterií, představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, které není pod náležitou kontrolou a je třeba je řešit na úrovni Unie, oznámí agentuře, že navrhuje vypracování dokumentace pro omezení. Vypracování dokumentace pro omezení zajistí členský stát. Dokumentace pro omezení zahrnuje socioekonomické posouzení včetně analýzy alternativ.

Pokud dokumentace pro omezení prokáže, že kromě případných již zavedených opatření je nezbytné přijmout rovněž opatření na úrovni Unie, předloží členský stát tuto dokumentaci agentuře ve formátu stanoveném v příloze XV nařízení (ES) č. 1907/2006 za účelem zahájení řízení popsaného v odstavcích 4 až 9 tohoto článku a v článcích 87 a 88.

4.   Pro účely dokumentace pro omezení a řízení o omezení agentura nebo členské státy zohlední jakoukoli dokumentaci, zprávu o chemické bezpečnosti nebo posouzení rizik předložené agentuře nebo členských státům podle nařízení (ES) 1907/2006. Agentura nebo členské státy rovněž zohlední veškeré dostupné informace a odkáží na veškerá relevantní posouzení rizik předložená pro účely jiných právních předpisů Unie týkajících se životního cyklu látky použité v baterii, včetně fáze odpadu. Za tímto účelem poskytnou agentuře nebo dotčenému členskému státu na požádání informace jiné subjekty zřízené podle práva Unie a vykonávající podobné úkoly.

5.   Přístup k informacím, které má agentura k dispozici při plnění úkolů vymezených v článku 6 tohoto nařízení a v tomto článku, se řídí článkem 118 nařízení (ES) č. 1907/2006.

6.   Agentura vede seznam látek, pro něž agentura nebo členský stát plánují nebo vypracovávají dokumentaci pro omezení v souladu s tímto článkem.

7.   Výbor pro posuzování rizik zřízený podle čl. 76 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1907/2006 a Výbor pro socioekonomickou analýzu zřízený podle čl. 76 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení ověří, zda předložená dokumentace pro omezení splňuje požadavky přílohy XV uvedeného nařízení. O tom, zda dokumentace splňuje požadavky, uvědomí příslušný výbor agenturu nebo členský stát navrhující omezení do 30 dnů od jejího obdržení. Pokud dokumentace požadavky nesplňuje, oznámí se důvody agentuře nebo členskému státu písemně do 45 dnů od jejího obdržení. Agentura nebo členský stát uvede dokumentaci v soulad do 60 dnů od obdržení důvodů od příslušného výboru; pokud tak neučiní, řízení podle tohoto článku se ukončí.

8.   Agentura neprodleně zveřejní záměr Komise nebo členského státu zahájit řízení o omezení určité látky podle tohoto článku a informuje o tom dotčené zúčastněné strany.

9.   Agentura neprodleně zveřejní dokumentaci pro omezení na svých internetových stránkách, včetně omezení navržených podle odstavců 2 a 3, přičemž jasně uvede datum zveřejnění. Vyzve všechny dotčené zúčastněné strany, aby do čtyř měsíců ode dne zveřejnění jednotlivě nebo společně předložily:

10.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 se přijmou do devíti měsíců od obdržení stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury uvedeného v čl. 87 odst. 2. Pokud Výbor pro socioekonomickou analýzu nepřijme stanovisko ve lhůtě stanovené v čl. 87 odst. 2 nebo 5, vezme Komise v úvahu socioekonomický dopad omezení, včetně dostupnosti alternativ dané látky, a ve lhůtě stanovené v čl. 87 odst. 2 přijme akt v přenesené pravomoci.

11.   Pokud se návrh změny přílohy I liší od původního návrhu dokumentace pro omezení vypracovaného postupem podle tohoto článku a článků 87 a 88 nebo pokud nezohlední stanoviska agentury, připojí Komise podrobné vysvětlení důvodů těchto rozdílů.

1.   Do 12 měsíců ode dne zveřejnění podle čl. 86 odst. 9 přijme Výbor pro posuzování rizik, na základě posouzení relevantních částí dokumentace pro omezení, stanovisko k tomu, zda jsou navrhovaná omezení vhodná pro snížení rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. V tomto stanovisku se zohlední dokumentace pro omezení vypracovaná agenturou na žádost Komise nebo členským státem a stanoviska zainteresovaných stran podle čl. 86 odst. 9 písm. a).

2.   Do 15 měsíců ode dne zveřejnění podle čl. 86 odst. 9 přijme Výbor pro socioekonomickou analýzu, na základě posouzení relevantních částí dokumentace pro omezení a socioekonomického dopadu, stanovisko k navrhovaným omezením. Ještě před tím vypracuje návrh stanoviska k navrhovaným omezením a k souvisejícímu socioekonomickému dopadu se zohledněním analýz nebo informací podle čl. 86 odst. 9 písm. b), pokud nějaké existují.

3.   Agentura neprodleně zveřejní návrh stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu na svých internetových stránkách a vyzve zainteresované strany, aby se k návrhu stanoviska vyjádřily, a to nejpozději do 60 dnů od zveřejnění tohoto návrhu stanoviska.

4.   Výbor pro socioekonomickou analýzu neprodleně přijme stanovisko, přičemž případně zohlední další připomínky obdržené ve lhůtě uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Uvedené stanovisko zohledňuje připomínky zainteresovaných stran předložené podle čl. 86 odst. 9 písm. b) a podle odstavce 3 tohoto článku.

5.   Pokud se stanovisko Výboru pro posuzování rizik výrazně odlišuje od omezení navrhovaných v dokumentaci pro omezení, prodlouží agentura lhůtu pro stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu o nejvýše 90 dnů.

6.   Výbor pro posuzováni rizik a Výbor pro socioekonomickou analýzu při poskytování stanoviska podle odstavců 1 a 2 tohoto článku využijí zpravodajů podle článku 87 nařízení (ES) č. 1907/2006 a v souladu s podmínkami, které jsou v něm stanoveny.

1.   Agentura neprodleně postoupí Komisi stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu k omezením navrhovaným podle článku 86. Pokud se stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu výrazně odlišují od navržených omezení, agentura předloží Komisi vysvětlující poznámku obsahující podrobné odůvodnění těchto rozdílů. Pokud jeden z výborů nebo oba výbory nezaujmou stanovisko ve lhůtách stanovených v čl. 87 odst. 1 a 2, agentura o tom uvědomí Komisi a uvede důvody.

2.   Agentura neprodleně zveřejní stanoviska obou výborů na svých internetových stránkách.

3.   Agentura poskytne Komisi nebo členskému státu na požádání všechny dokumenty a důkazy, které jí byly předloženy nebo které posoudila.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a 5, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 5 a 6, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 8, čl. 14 odst. 4, čl. 48 odst. 8, čl. 53 odst. 3, čl. 59 odst. 7, čl. 60 odst. 8, čl. 70 odst. 4, čl. 71 odst. 4, 5 a 6, čl. 72 odst. 4, čl. 77 odst. 2 a 3 a čl. 85 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 17. srpna 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a 5, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 5 a 6, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 8, čl. 14 odst. 4, čl. 48 odst. 8, čl. 53 odst. 3, čl. 59 odst. 7, čl. 60 odst. 8, čl. 70 odst. 4, čl. 71 odst. 4, 5 a 6, čl. 72 odst. 4, čl. 77 odst. 2 a 3 a čl. 85 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a 5, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 5 a 6, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 8, čl. 14 odst. 4, čl. 48 odst. 8, čl. 53 odst. 3, čl. 59 odst. 7, čl. 60 odst. 8, čl. 70 odst. 4, čl. 71 odst. 4, 5 a 6, čl. 72 odst. 4, čl. 77 odst. 2 a 3 nebo čl. 85 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

„Pokud jde o baterie ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 (*4), členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby systémy rozšířené odpovědnosti výrobce zavedené před 4. červencem 2018 byly v souladu s tímto článkem do 18. srpna 2025.

1.   Do 30. června 2031 provede Komise přezkum a vypracuje zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o jeho dopadu na životní prostředí, lidské zdraví a fungování vnitřního trhu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

2.   S ohledem na technický pokrok a praktické zkušenosti získané v členských státech Komise ve své zprávě uvede hodnocení těchto hledisek tohoto nařízení:

Ke zprávě podle odstavce 1 se případně připojí legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

3.   S ohledem na revizi nařízení (ES) č. 1907/2006 Komise do své zprávy zahrne zvláštní posouzení nutnosti legislativního návrhu na změnu článků 6, 86, 87 a 88 tohoto nařízení.

4.   Komise posoudí, zda je nutná změna kapitoly VII s ohledem na případné přijetí legislativních aktů Unie, v nichž se stanoví pravidla pro udržitelnou správu a řízení společností a náležitou péči, včetně povinností společností týkajících se nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí, pokud jde o jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností a poboček a činnost v rámci jejich hodnotového řetězce.

Komise zveřejní zprávu s výsledky tohoto posouzení do 12 měsíců ode dne vstupu kteréhokoli z legislativních aktů uvedených v prvním pododstavci v platnost, nebo do 30. června 2031, podle toho, co nastane dříve. Ke své zprávě Komise případně připojí legislativní návrh na změnu kapitoly VII.

5.   Do 30. června 2031 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí proveditelnost a technické důsledky rozšíření definice „baterie lehkého dopravního prostředku“ uvedené v čl. 3 bodě 11, zejména zahrnutím baterií pohánějících nekolová vozidla. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh.

6.   Do 1. ledna 2025 Komise posoudí, jak nejlépe zavést harmonizované normy pro jednotné nabíječky pro nabíjitelné baterie konstruované pro lehké dopravní prostředky, jakož i pro nabíjitelné baterie zabudované do konkrétních kategorií elektrických a elektronických zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2012/19/EU. Nabíjecí zařízení pro kategorie a třídy rádiových zařízení podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2014/53/EU jsou z oblasti působnosti tohoto posouzení vyloučena.

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se od 18. února 2024, není-li ve druhém pododstavci nebo v jiných ustanoveních tohoto nařízení stanoveno jinak.

Následující ustanovení se použijí takto: